Ti v minulých dnech domluvili zaměření sankcí na firmy, které zkonfiskovaly na Krymu majetek původně patřící ukrajinským společnostem. Uvedl to vysoce postavený představitel EU.
"Půjde o zmrazení majetku, které ovšem může mít důsledky pro ty, kdo by s nimi chtěli obchodovat," poznamenal tento dobře informovaný unijní představitel. Nevyloučil, že by se sankce mohly dotknout i ruských bank či energetických firem, pokud působí na Krymu. "Je to spojené s tím, co jsme v posledních dnech viděli, s přejímáním majetku na Krymu," vysvětlil.
Bezpečnost na Ukrajině
Sankce se také nově budou moci dotknout osob, které ohrožují bezpečnost na Ukrajině a také brání práci mezinárodní organizací jako je třeba Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Například na východě Ukrajiny separatisté na přelomu dubna a května více než týden zadržovali skupinu vojenských pozorovatelů spolupracujících s OBSE, mezi kterými byl také jeden český voják (VÍCE ČTĚTE ZDE).
Evropská unie už kvůli Krymu v minulosti zmrazila majetek a zakázala vstup na své území celkem 48 lidem z Ruska i z Krymského poloostrova. Jde o politiky, separatistické aktivisty, vojáky a další osoby, které odpovídaly dosud platné definici mluvící o poškozování územní celistvosti Ukrajiny.
Unie se snaží o přesné právní vymezení svých kroků, protože osoby a firmy postižené sankcemi se kvůli nim mohou obrátit na evropský soud. Například USA ale své sankce již uplatňuje nejen vůči fyzickým, ale i proti právnickým osobám.
S věcí obeznámený evropský představitel dnes řekl, že už v pondělí by ministři zahraničí EU měli dostat na stůl návrh dalšího rozšíření sankčního seznamu, sestavený už podle nové definice a týkající se tedy i firem či společností.
Odklad referenda?
Je však podle něj otázkou, jak se členské země EU postaví k nedávnému vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina. Ve středu ruská hlava státu oznámila zatím nezávisle nepotvrzené stahování ruských vojáků a vyzvala k odložení referenda, které ukrajinští separatisté plánují na tuto neděli. Ti už ale dali najevo, že své plány měnit nehodlají.
Putin se k vývoji vyslovil po své středeční schůzce se švýcarským prezidentem a šéfem OBSE Didierem Burghalterem. Švýcarský politik by se mohl účastnit pondělního jednání evropských ministrů a také jim představit svou představu "cestovní mapy" řešení ukrajinské krize. Jeho přítomnost ale zatím není potvrzena.