Rusko zastavilo dodávky ropy do Běloruska, zásoby vydrží týden

Bělorusko z Ruska dostává ropovodem Družba asi 400.000
barelů ropy denně. "V Bělorusku říkají, že až bude v pondělí po svátcích, (prezident Alexandr) Lukašenko se vrátí a rozhodne, co dál," řekl jeden z obchodníků, kteří přepravu ropy zajišťují.

Pravoslavné Rusko slaví vánoční a novoroční svátky až do 11. ledna, v Bělorusku svátky končí už tento víkend. Ropa údajně
přestala proudit hned 1. ledna.

Minsk nyní hrozí, že bude chtít po Rusku, aby platilo desetkrát vyšší
tranzitní poplatky než dosud. Běloruské rafinerie Naftan a Mozyr, jimiž Bělorusko disponuje, mají podle obchodníků zásoby zhruba na týden.

Spor mezi Moskvou a Minskem se vede o ceny suroviny na letošní rok. Rusko chce, aby Bělorusko platilo i vývozní cla z ropy, která proudí do jeho dvou rafinerií. To Minsk odmítá a odvolává se na dohodu o celní unii mezi oběma zeměmi.

Ropovod Družba Z hlediska délky potrubí a objemu přepravené suroviny patří Družba k největší soustavě ropovodů na světě. Přes Družbu proudí ropa do největších rafinerií v Německu a tamní spotřebu ropy pokrývá asi z 15 procent. Mnohem závislejší je ale na Družbě Polsko, které surovinou z Družby kryje více než tři čtvrtiny své spotřeby ropy.

Minsk nyní Rusku hrozí, že mu jednostranně zvýší tranzitní poplatky až na desetinásobek současného stavu. To by znamenalo, že Moskva by musela platit až 45 dolarů za tunu ropy, kterou přes území Běloruska přepravuje do Evropské unie.

Německo spor pozorně sleduje
Právě v požadavku zvýšit tranzitní poplatky může být i největší riziko. Tak výrazné zvýšení poplatků by přepravu ropy do Polska a Německa výrazně prodražilo, což může potenciálně vést až k přerušení dodávek ropy do těchto dvou zemí EU.

Německo s Polskem proto svár sledují velmi pozorně. Podobný spor před třemi lety totiž způsobil, že obě země dostávaly několik dnů méně ropy, než měly smluvně dohodnuto. Minsk trvá na tom, aby Rusko dodávalo veškerou ropu bez cla. Tedy nejen ropu, která je určena pro domácí spotřebu v Bělorusku, ale všechnu ropu,
která se na území Běloruska dostává.

Rafinerie Naftan a Mozyr většinu ropy zpracovávají a reexportují na Západ, zatímco v Bělorusku zůstává jen zlomek produktů, které rafinerie vyrobí.

Zastrašování sousedů
Evropští politici už několikrát obvinili Kreml, že svou rozsáhlou
surovinovou základnu používá jako prostředek k zastrašování svých sousedů. Rusko je významným dodavatelem především ropy a zemního plynu a do sporu se dostává hlavně s Ukrajinou a Běloruskem, tedy zeměmi, přes jejichž území přepravuje suroviny na lukrativní západoevropský trh.