Proti transakci se podle listu také staví ruské ministerstvo dopravy, ale podle expertů představuje ČSA přitažlivé aktivum, za které stojí bojovat, dodal deník.
Sám Aeroflot si podle zástupce generálního ředitele Lva Košljakova myslí, že postoj tajných služeb neovlivní účast v konkurzu. "Víme, že v české vládě jsou různá stanoviska, ale soudíme, že je to spíše projev politické nestability v zemi, než špatného vztahu k Aeroflotu.
Teď počkáme, zda naši přihlášku připustí do soutěže; slibovali ji posoudit během tří týdnů," řekl.
Nehledě na odhodlání Aeroflotu pokračovat až do konce vystoupili proti transakci podle listu i menšinový akcionář, Národní rezervní korporace, která ovládá 30 procent akcií společnosti, a ministr dopravy Igor Levitin, který je šéfem dozorčí rady aerolinek.
Rozpory s ministrem ohledně soutěže na ČSA byly považovány za jeden z důvodů odvolání dosavadního generálního ředitele Aeroflotu Valerije Okulova.
Nový šéf aerolinek Vitalij Saveljev se k tomuto projektu dosud nevyjádřil, ale podle listu sotva bude postupovat proti ministrově názoru.
Jedním z hlavních úkolů nového ředitele je také snížit výdaje Aeroflotu. "Za těchto okolností se Aeroflot může zřeknout účasti v soutěži," cituje Kommersant nejmenovaný zdroj z ministerstva dopravy.
Společnost vrší neúspěchy
Pokud by se Aeroflotu nepodařilo koupit ČSA, byl by to třetí neúspěch po pokusech vstoupit do Alitalie a srbských aerolinek JAT.
Podle generálního ředitele Infomostu Borise Rybaka se politizace konkurzu dala čekat, českým politikům však může také vadit, že Aeroflot dosud mlčí o své evropské strategii.
"Je zřejmé, že práce s veřejným míněním a politickými kruhy v Česku se Aeroflotu plně nepovedla," usoudil expert.
Avšak podle analytika Jevgenije Šaga nemá Aeroflot v Evropě jinou cestu než nákup evropské letecké společnosti a v tom by ČSA mohly představovat dobrou položku.
