Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Rusy nahrazuje arabská klientela, říká šéfka známých Lázní Darkov

Ekonomika

  9:00
DARKOV - Lázně Darkov před rokem a půl změnily vlastníka. Od původních majitelů, z nichž jedním byl politik Pavel Drobil (ODS), je koupil průmyslník Zdeněk Zemek. „Začali jsme masivně do provozů investovat, loni to bylo 90 milionů,“ říká ředitelka lázní Pavlína Filipi.

Ředitelka Lázní Darkov Pavlína Filipi. foto: Richard Cortés, Lidové noviny

LN: Co se ve vašich lázních od jejich akvizice změnilo?

O koupi jsme vyjednávali skoro rok a další rok trvalo, než jsme je mohli fyzicky převzít. Původní vlastníci zůstávali v managementu, aby byla zajištěna kontinuita. V době, kdy jsme lázně kupovali, byla stará část, která má kapacitu 150 lidí, zavřená. Obsazenost rehabilitačního sanatoria, kam se vejde 650 klientů, dosahovala šedesáti procent. Ale lázně se potom výrazně nadechly, k čemuž významně přispělo i to, že se uvolnily přísné podmínky, za nichž lékaři pobyty předepisují.

Zpětně je ale třeba říci, že se nepovedlo všechno. Například lázně dostávají stejnou úhradu na den jako v roce 2012. A nejsou jim ani kompenzovány zrušené hospitalizační poplatky – na rozdíl od léčeben dlouhodobě nemocných. Sice máme všichni plno, ale za stejnou cenu jako před čtyřmi lety, přestože se od té doby zdražily provozní náklady, například potraviny, a nemůžeme si dovolit přijmout více personálu.

Přesto jsme loni v Darkově začali masivně investovat a myslím, že nás čekají ještě čtyři takové investiční roky. Do zařízení se totiž deset let významněji neinvestovalo.

LN: Co jste tedy změnili?

Zdravotní pojištění zdraží. Co ještě letos čeká české pacienty?

Během loňského roku jsme utratili 90 milionů korun. Letos slavíme 40 let od otevření rehabilitačního sanatoria a některé z pokojů měly ještě původní interiéry. Od ledna do května jsme všechny tyto prostory včetně pokojů kompletně rekonstruovali, nyní jsou zcela bezbariérové. Jsou určeny českým pojištěncům. Museli jsme zařízení přizpůsobit jejich čím dál horšímu stavu. S tím, jak populace stárne, je hůře mobilní. Tato rekonstrukce stála padesát milionů korun. Od května jsme pokračovali v nákupu vybavení do lázeňských prostor.

LN: Jaký máte cíl? Jak chcete lázně profilovat?

Lázně Darkov mají výbornou pověst především v neurologii av léčbě pohybového ústrojí. Říká se o nich, že jsou to takové Kladruby Moravy. V poslední době začaly všechny lázně poskytovat skoro celou šíři indikací, ale myslím, že by se měly specializovat na to, v čem vynikají. Jako třeba Poděbrady jsou na srdce, my na neurologii a ortopedii, další zase na něco jiného.

Nové lázně, jak se říká rehabilitačním sanatoriím, v Karviné-Hranicích jsou určena pojištěncům v různých indikacích a stavech. Jezdí k nám pacienti po mrtvici, kteří jen leží, a po šesti týdnech vstanou a chodí. Dále se staráme o bechtěreviky, v poslední době máme i hodně popálenin. K jejich rehabilitaci využíváme i naši specialitu: jodobromovou solanku. Podává se prostřednictvím teplých koupelí a má léčebné účinky pro všechny naše indikace. Dále se zaměřujeme i na oběhové ústrojí a gynekologii.

Další část pacientů se bezprostředně po hospitalizaci v nemocnici zotavuje v našem odborném léčebném ústavu. Třetím typem je klientela z ciziny.

Historická léčebna Darkov v Karviné je určena pouze české klientele nejen pojišťovenské, ale i samoplátcům.

Léčivá koupel - ilustrační foto.

LN: Mají zájem u vás v lázních lékaři pracovat?

Ano, přece jenom máme v Darkově vyšší úroveň než v mnoha jiných rehabilitačních zařízeních. Snažíme se držet krok se světem, nakupujeme nové přístroje. Například tu máme tři zcela nové přístroje, které nikdo jiný v Česku nemá.

LN: A co to je za přístroje?

Je to především robotické zařízení ReoAmbulátor, které umožňuje intenzivní nácvik chůze neurologickým pacientům nebo lidem po těžkém úrazu. Unikátní přístroj pochází z Izraele, základní ceníková cena začíná na 12 milionech korun. My k tomu máme přidané ještě nadstavbové moduly např. pro rehabilitaci dětí.

LN: Tento přístroj asi využíváte i pro pacienty po mrtvici. Jak funguje váš iktový program?

Když proděláte cévní mozkovou příhodu, léčí vás v iktovém centru. Tam se také začnete rehabilitovat. A pak týden až dva poté přijedete k nám na dlouhodobou terapii, kde se vracíte do normálního života. Například se učíte znova vařit na naší ergoterapeutické kuchyňské lince.

LN: Jakou máte obsazenost?

Jsme plní. Volnější jsou jen období kolem Vánoc do půlky ledna. Ale loni jsme byli plní i přes Vánoce, protože nemocnice operují i o svátcích a my se pak staráme o tyto pacienty.

Pojišťovny se ‚poperou‘ o chronické pacienty. Stát jim přisype

LN: A co se týče samoplátcovské klientely?

I ta k nám jezdí. Máme i korporátní klienty. Nabízíme rekondiční pobyty, pořádáme i konference, například pro krajskou hygienu, spolek Trianon, který se věnuje lidem na vozíčku, či sdružení bechtěreviků.

LN: Zahraniční klientela vám ale asi v posledních letech trochu ubyla...

Zaznamenali jsme drobný výpadek hostů z Ruska a Libye, ale nahradili je jiní. V roce 2015 jsme se dostali na podobná čísla jako v roce 2012. Roky 2013 a 2014 ale byly lepší. Klíčovým důvodem je, že Libye, která je v konfliktu, má problém s dlouhodobými vízy. Hodně se v tom angažujeme a pracujeme s ministerstvem vnitra, abychom mohli uspokojit jak zájmy těchto klientů, tak i česká bezpečnostní pravidla. V minulosti jsme mívali denně na šedesát libyjských hostů, dnes jich máme deset. Ale tento výpadek jsme loni začali nahrazovat klientelou z oblasti Perského zálivu. Jezdí k nám lidé ze Saúdské Arábie, Emirátů, Kuvajtu, Kataru. Rozšiřujeme spolupráci s Bahrajnem, máme i Egypt a Maroko.

LN: Tito hosté zůstávají na rozdíl od českých samoplátců v lázních dlouho, že?

Ano jezdí na půl roku až rok.

LN: Vážně na tak dlouho?

Ano, přijíždějí totiž často v těžkém stavu na vozíku. A když už letíte tak daleko, je třeba to využít. Musíte si také porovnat zdravotnictví na evropské úrovni například s nemocnicí v Egyptě. Péče je tam trochu jinde, přestože arabští lékaři v sobě mají velmi zakořeněný jakýsi šestý smysl, že i s horším vybavením poznají, co vám je. Výjimkou jsou Emiráty, které jsou na úrovni Evropy av nemocnicích mají vybavení i lékaře ze světa.

Senioři v lázních - ilustrační foto.

LN: Máte hodně takových dlouhodobých klientů?

V průměru padesát šedesát. Většinou sem jedou i s doprovodem, s pacientem mužem přijíždí i jeho žena či ženy, děti a jejich chůva. Nebo s maminkou jezdí syn a vnučky. Ale ne vždy doprovod přijíždí.

LN: Kolik nechají za půl roku v lázních peněz?

To je u každé indikace individuální, ale arabská klientela platí na den trojnásobek toho, co česká. V návaznosti na typ léčby, která je výrazně náročnější.

LN: A jak vysokou tedy dostáváte denní úhradu od pojišťoven?

Nemohu říci přesné číslo, ale v lázeňství je to obecně mezi tisícem až dvanácti sty korunami. Za tyto peníze pacienty ubytujeme, zajistíme stravu, léčíme i bavíme. Přitom někdy nestačí tato částka ani na ubytování v hotelu. Navíc nároky našich pacientů na ubytování a stravování rostou. Lázně si prioritně vybírají podle úrovně léčby, ale kvalita ubytovacích služeb u nich také rozhoduje.

LN: Jak vysoký je podíl samoplátců na celkovém počtu klientů?

Na počet lidí je to dvacet procent, osmdesát procent tvoří pojištěnci. V objemu peněz 65 procent plyne z klientely samoplátců.

Nové nemoci z povolání. Odškodné bud možné získat za bolavá záda i rakovinu z kouře

LN: A většina jsou zahraniční hosté?

To ano, ale získali jsme i české samoplátce, kteří se k nám vrací. Nebo jde například o pacienty, již se u nás léčí tři týdny v odborném léčebném ústavu a pak si dva týdny sami doplatí. Protože vědí, že jim péče pomáhá. Dalším příkladem jsou velké výrobní podniky, kterých máme v Moravskoslezském kraji hodně a jež si potřebují udržet v kondici klíčové zaměstnance. Což dnes nejsou manažeři, ale svářeči, kovoobráběči a další lidé, kteří reálně pracují ve výrobě. Řada z nich jezdí povinně na týden do lázní. Nebo jsou to rekondiční pobyty, kdy léčebnou část hradí zdravotní pojišťovny a hotelové služby firmy.

LN: V období krize, kdy dramaticky ubývali lázním pacienti, se řada provozů začala orientovat na následnou péči ve smyslu časného překladu z lůžka na lůžko po operačním zákroku. Poskytujete tento typ péče také?

Ano, máme dlouhodobé partnerství s několika nemocnicemi v okolí a jim tyto služby zajišťujeme. Ale dáváme přednost lázeňským klientům, i když je rehabilitační péče lépe hrazená. Myslím, že lázně by se měly držet svého původního zaměření. A stejný postoj zastávají i pojišťovny.

Již jsem psala ministru Němečkovi, že sice uvolnil indikační seznam, ale vůbec se proti roku 2012 nezvýšily úhrady od pojišťoven. V roce 2015 dramaticky rostl počet klientů, asi o 70 procent oproti roku 2013, a vrátili jsme se na předkrizová čísla. Spousta pacientů ale nečerpala lázně v letech 2013 a 2014, protože je nedostala předepsané, takže jeli až loni. Reálně až letošní rok nám řekne, kam jsme se po krizi vlastně dostali. A myslím, že bude ekonomicky na hraně. Kde můžeme při současných úhradách šetřit, když musíme přidat na platech, aby nám personál nepřetáhly nemocnice? Doufám, že se nám podaří s pojišťovnami domluvit valorizaci platby aspoň na rok 2017.

LN: Lázně Darkov mají dvě dceřiné společnosti. Co mají na starosti?

Jedna z nich funguje jako cestovní kancelář, která se zabývá zahraničním trhem, respektive zdravotní turistikou. Původní vlastníci ji chtěli zrušit, ale rozhodla jsem se, že se ji naopak pokusíme více oživit.

Druhá dceřiná společnost je polovičním vlastníkem renomované rehabilitační kliniky v Saúdské Arábii. Řekněme, že jde o Darkov v malém.

LN: V posledních měsících se kvůli uprchlické krizi přiostřují nálady vůči cizincům. Jak se místní v Karviné dívají na vaše arabské klienty?

Jsou klienti, kteří se umí chovat, a jiní ne. A je jedno, jestli jde o Čechy, nebo Araby. Je třeba říci, že když se jednou týdně stane nějaký exces Čechům, nic se neděje, a když se jednou za měsíc neumí chovat Arab, je z toho haló. Ale většina obyvatel Karviné je s Araby sžitá za pětadvacet let, co do lázní jezdí. Vlastně jsou rádi, že máme tyto hosty, protože jim přinášejí výdělek. Nakupují, jezdí taxíkem, chodí do restaurací.

LN: Nedaleko lázní je také léčebna pro lidi s alzheimerem. Ta k vám také patří?

Ne. Objekt dlouhodobě pronajali původní majitelé a nyní nám velmi chybí. Sama ale nevím, jak bych se chovala v době krize.

LN: V minulosti jste se věnovala především realitnímu byznysu. Jaké to je, najednou řídit lázně, které jsou přece jenom hodně odlišným oborem?

Primárně jsem pracovala v bankovnictví a až v návaznosti na tuto zkušenost přišly reality. Myslím ale, že je jedno, co řídíte. Nejprve se musíte podívat na to, co potřebujete změnit, co chcete zdokonalit. Když děláte něco pořádně, musí se to projevit. Samozřejmě ve zdravotnictví fungují určité abnormality, zdravotnická lobby čile funguje a další jiné zákonitosti, ale na ně si zvyknete. Trvalo mi to asi tři měsíce. I když původně jsem lázně řídit nechtěla, ale o transakci jsem věděla tolik, že mi nakonec nic jiného nezbylo. A do čela nemohl jít někdo, kdo transakci neznal.

LN: A líbí se vám stát v čele lázní?

Líbí. I v regionu. Pocházím z Prahy a původně jsem si myslela, že Karviná bude tak zakouřená, že se tam ani nenadechnu. Ale to jsou jen předsudky. Naopak Karviná je velmi zelené město. Lázně jsou v jejích nejhezčích lokalitách a místní golfové hřiště je vyhlášené.

Po zkušenostech z jiných oborů mě ale děsí, že si nikdo neuvědomuje hrozbu nedostatku zdravotníků. Vůbec se neřeší problém se vzděláváním zdravotnického personálu, takže ho musíme brát ze Slovenska, v budoucnu iz Ukrajiny a odjinud. A akreditační komise ministerstva školství s problémem nic nedělají. Proč nedáme akreditace na výchovu fyzioterapeutů vysokým školám, které mají obor ošetřovatelství? Nebo lékaři. Přijmeme čerstvého absolventa a pět let ho nikdo nevidí, musí absolvovat kolečka stáží. Myslím, že bychom se zase měli vrátit ke dvoustupňové atestaci, která v Česku byla dřív.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...