„Společnost Hamé chce i přes neúspěch v boji s Evropskou unií za označení marmeláda dále bojovat za tradiční české výrobky a tradiční postupy při zpracování ovoce a zeleniny,“ oznámila nedávno marketingová ředitelka společnosti Marcela Mitáčková.
Výroba kysaného zelí má na Moravě totiž letitou tradici. Například ve Slovácké frutě v Kunovicích, která patří Hamé, se jí věnují od roku 1925.
ČTĚTE TAKÉ: |
Restrikce Evropské unie ohledně Českých potravin v posledních dnech plnily stránky novin. Společnost Hamé nedávno neuspěla se svojí žádostí o zařazení meruňkové, jahodové a linecké marmelády na seznam zaručených specialit EU.
Verdikt lucemburského evropského soudu také nedávno potvrdil zákaz užívání názvu pomazánkové máslo u výrobků obsahujících méně než 80 procent mléčného tuku.
V posledních říjnových dnech nabídlo Hamé zájemcům ukázku celého procesu výroby kysaného zelí od čištění, krouhání, šlapání a zakonzervování tanku až po ukázku finálního výrobku. Jedním z nejzajímavějších momentů byla ukázka tradičního šlapání zelí pracovnicemi závodu přímo v tancích.
„Během směny našlapou ženy téměř desetikilometrovou trasu. Tanky mají objem 15 až 30 tun zelí a naplnění trvá přibližně tři směny, což je 24 až 32 hodin,“ uvedl ředitel závodu David Kladroba. Hamé nepoužívá chemickou konzervaci, jednotlivé vrstvy zelí se pouze prosypou solí a kmínem.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Poslední sešlapaná vrstva zelí se překryje plachtou a zatíží vodou, čímž dojde k uzavření tanku a omezení přístupu vzduchu. Zelná krouhanka pak zraje šest až osm týdnů a během této doby probíhá spontánní mléčné kvašení bez jakéhokoliv přídavku látek na podporu kvašení,“ popsal proces Kladroba.
Dodal, že tento proces kvašení odpovídá klasickému způsobu výroby kysaného zelí v domácích podmínkách. „Rádi bychom naše klienty chránili před nákupem nekvalitního zboží. Značka zaručeně česká specialita předá zákazníkovi ihned informaci o tom, že jde o zboží s dobrým jménem vyrobené tradičním způsobem a bez chemie,“ doplnila Mitáčková.