Sarkozy slaví triumf. Řekové peníze nevrátí, hořekují ale Němci

První muž Francie se tak údajně zapíše jako skvělý krizový manažer, který dokázal rychle reagovat nejen na současnou krizi, ale i na krizi rozpoutanou v září 2008 pádem americké investiční banky Lehman Brothers.

"Bez rozhodného zapojení Francie by nebylo možné dosáhout žádného pokroku, neexistovala by ani bez cesty Nicolase Sarkozyho do Berlína na setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která byla trochu pod tlakem ze strany šéfa Evropské centrální banky Jeana-Clauda Tricheta," píše Les Echos.

Superlativy nešetří ani bruselský zpravodaj deníku Liberation Jean Quatremer. Podle něj je čtvrteční dohoda "nádherným úspěchem" a dalším krokem k federální Evropě a vytvoření jednotných evropských dluhopisů.

"Rád bych vzkázal všem euroskeptikům, kteří předpovídali neodvratitelný krach: 'Zase jste neměli pravdu!'," píše Quatremer na svém blogu.

Německo: Řekové už peníze nevrátí

Část německých médií nad výsledkem jednání hořekuje s tím, že Němci již nikdy neuvidí peníze, které Řekům půjčili. Podmínky pomoci jsou podle nich spíše dotačním programem, než čímkoliv jiným.

Šéf institutu Ifo Hans-Werner Sinn se v německém deníku Frankfurter Algemeine Zeitung nechal slyšet, že Němci se stali obětí vydírání. Nelíbí se mu zejména snížení úroků pro úvěry ze současného záchranného fondu eurozóny na 3,5 procenta.

Podle něj je to "masivní dotace". "Další peníze pro Řecko můžeme téměř považovat za dárek, který již nikdy nedostaneme zpátky," uvedl.

Tradičního skepticismu se drží i bulvární deník Bild, který si nicméně gratuluje, že současnou situaci dlouho dopředu předvídal. "Včera ve 21:07 se stalo realitou to, o čem píšeme již dávno. Řecký bankrot je oficiální," píše. Bild přitom připomíná svůj komentář ze 22. ledna letošního roku.

"Řecko již dále nemůže nést tak obrovský dluh. Každý, kdo mu půjčí peníze, je již nikdy neuvidí," napsal tehdy deník.

Největší optimismus tentokrát projevuje deník Financial Times Deutschland (FTD), i když také ten je ve svých prognózách opatrný. "Evropa má právo tleskat, přinejmenším alespoň jednou rukou," píše v redakčním editorialu.