Největším problémem letošního rozpočtu ovlivněného hospodářskou krizí je podle něj je propad příjmů ve všech položkách rozpočtu.
"Ten problém je ve všech položkách příjmu. Dá se říci, že na straně
výdajové je trend standardní a odpovídá sezónnímu charakteru. U výdajů není fatální problém kromě toho, že se čerpají více prostředky na podporu v nezaměstnanosti a příspěvky na péči a dávky hmotné nouze," uvedl Janota.
Problémem do budoucna mohou být podle ministra platby za státní pojištěnce, pokud se neschválí příslušná novela zákona řešící tyto platby.
Předchozí vláda Mirka Topolánka již dříve kvůli hospodářské krizi do
letošního státní rozpočtu kvůli propadu příjmů dodala do státního rozpočtu například 32 miliard korun z rezervních fondů ministerstev.
Ke konci května skončil státní rozpočet v deficitu přes 71 miliard korun.
Vrásky na čele
"Vývoj veřejných financí musí nutně dělat strážcům státní kasy vrásky na čele," komentoval čísla analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Květen podle něj obvykle přináší první sezonní vrchol deficitu, který poté klesá a zvýší se až v závěru roku.
Mdlý výkon ekonomiky ale prý dává tušit, že růst deficitu v dalších měsících se letos nepřeruší. Květnové výsledky jsou zcela v souladu s prognózou deficitu veřejných financí minimálně 150 miliard korun, dodal.
Ve srovnání se stejným obdobím loni je letos květnový výsledek horší o 33,1 miliardy korun, přičemž hospodaření rozpočtu v samotném květnu skončilo ve schodku 15,8 miliardy korun.
Celkové výdaje ke konci května meziročně vzrostly o 20,6 miliardy na 471,4 miliardy korun. Běžné výdaje státního rozpočtu byly čerpány ve výši 429,6 miliardy Kč.
Nejvíce zatěžují dávky
Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. K poslednímu květnu bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 175,8 miliardy korun, což představovalo meziroční růst o 11,2 miliardy Kč.
Z toho na důchody připadlo 138 miliard korun, tedy o 11,9 miliardy Kč více než ve stejném období loni. Dosažené celkové příjmy ve výši 400 miliard korun představovaly 35,9 procenta schváleného rozpočtu, když loni v květnu byly plněny na 39,8 procenta. Meziročně tak byly nižší o tři procenta na 12,4 miliardy Kč.
Na meziročním poklesu se podílely především daňové příjmy, které se snížily o 16,2 miliardy korun a příjmy z pojistného na sociálním zabezpečení s poklesem o 8,2 miliardy Kč.
Příjmy z daní a poplatků dosáhly 171,6 miliardy korun a meziročně poklesly o 8,6 procenta. Státní rozpočet počítá s růstem o 9,4 procenta proti skutečnosti roku 2008. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je plnění rozpočtu o 5,3 procentního bodu horší.
