4. února 2015 6:00 Lidovky.cz > Byznys > Energetika

Šéf ČEZ: Stát nemá důvod se nás
zbavit, plníme plán a vyděláváme

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 7Diskuse
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš | foto: Lidové noviny
PRAHA Z desítky největších evropských energetik jsme nejméně zadlužení, říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro Lidové noviny. Logicky se tedy nabízí úvaha, že by se firma měla zajímat o další nákupy v zahraničí.

„Není to jenom o našem egu, že chceme být velcí,“ argumentuje Beneš. Velikost firmy podle něj znamená také stabilní a poměrně vysokou dividendu pro akcionáře.
A tím největším akcionářem je stát.

LN: Začal bych jednou předpovědí: Trendem příštích let se stane decentralizace energetiky. Budete se snažit být blíže zákazníkovi, nabídnete mu i pomoc s připojením solárních panelů, tepelných čerpadel, kogeneračních jednotek. Sám ČEZ se ale bude podílet na výrobě elektřiny stále méně. Už nebudete tak významní, a stát svůj podíl v ČEZ prodá. Co tomu říkáte?
Obecně platí, že význam společnosti ČEZ, stejně jako každé firmy, se může v čase měnit. Ale jsem přesvědčen, že význam ČEZ pro jeho akcionáře – a vy jste se ptal na stát jako majoritního akcionáře – zůstane velký. Z několika důvodů. Naše firma z velké části naplňuje státní energetickou koncepci. Zajišťuje dodávky elektrické energie pro celou republiku, její občany, podniky. Vedle toho odvádí svým akcionářům – pochopitelně včetně toho státu – poměrně vysokou a stabilní dividendu.

LN: Nebude výše dividendy dál klesat?
Záleží, na jaký časový úsek se díváte. Dividenda ČEZ bude pořád výrazně vyšší, než byla třeba před deseti lety. Nepochybuji o tom, že to bude dál jedna z jistot na příjmové straně státního rozpočtu. Pokud jde o tu decentralizaci energetiky, myslím, že se ČEZ ani v této nové situaci neztratí. Mimo jiné proto, že podíl klasických velkých zdrojů bude pořád významný.

LN: Jaký podíl těchto centrálních zdrojů je podle vás pro českou energetiku nezbytný?
Myslím, že podíl decentrálních zdrojů skutečně poroste. Ale v nejbližších desetiletích budou pořád ještě větší část elektřiny vyrábět ty klasické zdroje. Jestliže vyjdeme z návrhu státní energetické koncepce, někdy kolem roku 2030 nám vyrostou dva další jaderné bloky. Zavře se většina uhelných elektráren – kromě těch, které se teď obnovují. A není vůbec jisté, jestli vyroste nějaká další generace uhelných elektráren.

DANIEL BENEŠ

  • Je mu 44 let 
  • Vystudoval Fakultu strojní Vysoké školy báňské v Ostravě a Brno Business School.
  • Hodně se věnoval obchodu s uhlím – v 90. letech byl mimo jiné šéfem odbytu ve společnosti Bohemiacoal.
  • Do ČEZ přišel v roce 2004, výkonným ředitelem byl od roku 2007.
  • V roce 2011 se stal nástupcem Martina Romana – od té doby je generálním ředitelem a předsedou představenstva ČEZ.
  • Je ženatý a má dva syny.

LN: Zatím se nezdá, že by vláda byla ochotna skutečně podpořit stavbu jaderných elektráren. Její návrh akčního plánu pro jadernou energetiku obsahuje několik scénářů, ale ani jeden vám zjevně neumožňuje za současných podmínek zahájit stavbu nového jaderného bloku.
Ty varianty se samozřejmě mohou ještě v čase vyvíjet. ČEZ pokračuje v přípravných pracích stavby dalších jaderných bloků v Temelíně i Dukovanech. Máme už toho dost odpracováno, máme slušné know-how i jsme získali některá potřebná povolení. A v tuto chvíli se jeví jako nejlepší scénář ten, který počítá s tím, že výstavbu nových jaderných elektráren převedeme na dceřinou firmu ČEZ. Pak můžeme pozvat spoluinvestory, tak jak je to běžné ve světě. V Česku by to pravděpodobně byli dodavatelé technologií.

LN: Ale i ten spoluinvestor by zřejmě požadoval garantovanou cenu elektřiny z budoucích bloků. Takovou garanci loni vláda odmítla schválit. A dosud názor nezměnila.
Kdyby mělo rozhodnutí o vstupu dalšího investora do projektu padnout dnes, je takový požadavek velmi pravděpodobný. Ale máme na diskusi s případnými partnery ještě nějaký čas. Situace na trhu se bude vyvíjet. Nedovedu si samozřejmě představit, že by jakékoliv investorské konsorcium šlo do projektu, který nebude mít elementární jistotu návratnosti – danou buď situací na trhu, nebo určitým obchodním schématem.

LN: Předseda vaší dozorčí rady Václav Pačes loni vyjádřil přesvědčení, že se nový jaderný tendr rozběhne už v tomto roce. Byl předčasným optimistou?
Asi měl v tu chvíli pocit, že to tak bude. Ale letos to určitě nebude. Letos ještě nový tendr nespustíme.

ČTĚTE TAKÉ:

Jaderná elektrárna Temelín.

 LN: Velké evropské firmy – zvláště ty německé – stále více sázejí na obnovitelné zdroje. Chcete se také vydat tímto směrem? Česko má špatnou zkušenost se solárními panely a vláda Petra Nečase nechtěla, abyste tady obnovitelné zdroje dále rozvíjeli. Změnilo se od té doby něco?
Energetická politika Evropské unie hovoří o výrazném nárůstu podílu spotřeby z obnovitelných zdrojů na úrovni nějakých minimálně 27 procent v roce 2030. Je zřejmé, že tím segmentem výroby, který posílí, budou především obnovitelné zdroje. Nové investiční příležitosti budou především zde. Vedle toho tu samozřejmě bude prostá náhrada. Zjednodušeně řečeno – když budou dožívat uhelné elektrárny, nahradí je jaderné bloky.

LN: Mimochodem, v souvislosti s energetickou politikou EU jste nedávno mluvil o německém imperialismu. Měl jste na to nějaké reakce?
Ne, nikdo mi za to nevynadal a nikdo mě ani nepochválil. Ale já si za tím stojím. Velmoci se chovají imperiálně a v tomto případě jsme bohužel sousedy velkého Německa, které na nás nebere přílišný ohled.

LN: Budou ty příležitosti v obnovitelných zdrojích i tady v Česku?
Také ČEZ se bude fakticky podílet na naplňování energetické politiky EU, která je přetavena do české energetické politiky. Ale hlavně nemůžeme strkat hlavu do písku před technologickým vývojem. U obnovitelných zdrojů je vidět markantní vývoj. Nové technologie se používají čímdál častěji, zvyšuje se jejich účinnost a snižují se výrobní náklady. Takže tu logicky budou mít svoje místo. Určitě je ale třeba věnovat se tomu, co je z hlediska klimatických podmínek a přírodních podmínek smysluplné. V Česku to jsou hlavně fotovoltaické panely na domcích.

LN: To se vlastně vracíme k začátku rozhovoru. ČEZ tedy bude blíž k zákazníkům, bude jim pomáhat s instalací solárních panelů. Ale už nebudete jejich provozovatelem.
My se samozřejmě musíme přizpůsobovat okolnímu světu. Přizpůsobovat musíme i obchodní modely. Nemůžeme si myslet, že budeme plně monopolizovat střešní instalace na tisících rodinných domků. To by bylo naivní. Ale skutečně můžeme být partnerem pro zákazníky, pomáhat jim s různými energetickými řešeními. Pokud je tedy budoucnost částečně v té decentrální energetice, tak my u toho chceme být. Někteří naši zákazníci mívali pocit, že od nás elektřinu odebírali, protože jim nic jiného nezbývalo. To hodláme změnit, do budoucna chceme být partnerem, který jim přináší určitou hodnotu. A dokonce jim hodláme vyjít vstříc, pokud si přejí větší míru svobody a nezávislosti.

LN: Chápu, že podobná strategie může posílit loajalitu vašich klientů v době sílící konkurence. Ale střešní solární instalace asi nikdy nebudou základním pilířem vašeho byznysu.
Na malých střešních instalacích samozřejmě není postavena celá strategie ČEZ. Je to jeden ze segmentů. Naše strategie je postavená na třech pilířích. První pilíř, který osobně považuji za nejdůležitější, spočívá v tom, že chceme co nejlépe a co nejdéle provozovat ty zdroje, které už dnes máme. V klasické energetice se cítíme být velmi silní, naši lidé jsou špičkovými odborníky. Cílem je provozovat naše velké klasické zdroje co nejefektivněji –maximálně bezpečně a s co nejnižšími náklady. Velkou pozornost věnujeme jaderné elektrárně Dukovany, kterou chceme provozovat až do poloviny třicátých let.

LN: Není jisté, zda to vůbec bude možné.
Je to náš plán a věnujeme tomu maximální pozornost a úsilí. Také zvyšujeme výkon stávajících jaderných elektráren. Díky různým zdokonalením jsme v posledních letech zvýšili výkon našich šesti bloků o 530 megawattů. Pro srovnání – to je polovina výkonu jednoho temelínského reaktoru. Druhým pilířem naší strategie je ten zmiňovaný zákaznický přístup. Zlepšujeme všechny naše produkty a služby, dodáváme domácnostem kromě elektřiny také plyn, nabízíme řešení na klíč. Třetím pilířem jsou pak akvizice. Jsme dnes osmá největší energetika v Evropě…

LN: Bojíte se, že bez dalších akvizic tuto velikost ztratíte?
To ale není jenom o našem egu, že chceme být velcí. Velikost firmy znamená i jisté synergie a přináší stabilní, poměrně vysokou dividendu akcionářům. Z desítky největších evropských energetik jsme nejméně zadlužení. Logicky se tedy nabízí úvaha – pokud budou na prodej některá aktiva, která zapadají do našeho konceptu, proč bychom se o ně neměli zajímat? Měla by to samozřejmě být aktiva v zemích, které nás dnes zajímají – tedy v sousedních zemích jako Slovensko, Německo nebo Polsko.

LN: Zůstaňme ještě chvíli u jaderné energetiky. Hodně se teď mluví o energetické bezpečnosti v souvislosti s ukrajinskou krizí, což se primárně týká dodávek plynu a ropy. Ale toto téma v Evropě zaznívá i v souvislosti s jaderným palivem. Je přijatelné, aby ho dál do českých elektráren dodávali Rusové?
Pokud jde o jadernou elektrárnu Temelín, tam máme kontrakt na dodávky ruského paliva do roku 2020. I když jde o ruskou technologii, palivo tam jsou schopni dodávat i Američané. Vyzkoušeli si to nejenom v Česku.

LN: Předpokládáte, že jsou Američané schopni zajistit dostatečnou kvalitu? Navzdory problémům, které měla s palivem společnost Westinghouse, když v minulosti do Temelína palivo dodávala?
Myslím, že ano. Od té doby se bezpochyby poučili. Palivo do Temelína jsou tedy schopni dodávat jak Rusové, tak Američané. Během dvou let, maximálně do roku 2017, bychom měli zvolit strategii, jakým způsobem si zajistíme palivo po roce 2020. A já si myslím, že je úplně logické vyhlásit tendr.

LN: Nemělo by se palivo Westinghouse otestovat ještě před tím, než začne ten tendr?
To je jedna z debat, které v této souvislosti vedeme. Jestli udělat nějakou pilotní fázi a otestovat zkušební kazety. Také to konzultujeme se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.

LN: Necítíte politické tlaky na úplné vyřazení Rusů ze soutěže?
Ne. Žádné politické tlaky v tomto necítím. A ani si nemyslím, že by bylo rozumné dělat tendr, kdybyste měl jenom jednoho uchazeče. Jaký by to potom mělo smysl? Určitě je ale dobré nebýt závislý na jednom dodavateli. Případně mít vymyšleno, co byste dělal, kdybyste se z nějakých důvodů dostal do situace, že vám dodavatel není schopen nebo nechce palivo dodat. Řešením může být větší předzásobenost jaderným palivem. Mít větší časovou rezervu na náhradní řešení.

LN: Navýšíte tedy zásoby? Nebo je to na státu, aby si pořídil strategické rezervy jaderného paliva?
To ještě není vydiskutované. Čistě teoreticky to může být i ve státních hmotných rezervách.

LN: Co vlastní závod na výrobu jaderného paliva v Česku? To je podle ministerstva průmyslu další možnost, jak posílit energetickou bezpečnost.
U nás asi nikdy nebude závod na obohacování uranu. Nejen proto, že jde o citlivou věc – technologie obohacování uranu je vojensky využitelná. Především proto, že by to kvůli našim šesti jaderným blokům nedávalo smysl. To je, jako kdyby si majitel taxislužby se šesti auty pořídil vlastní rafinerii na výrobu benzinu.

Pak je tu možnost vyrábět – zjednodušeně řečeno – obalové soubory, do nichž napěchujete tablety s obohaceným uranem. To, že bychom kvůli našim několika blokům sami vyráběli tento unikátní výrobek, je ale stejně nesmyslné. Objevovaly se návrhy, abychom se spojili se zeměmi, které tuto technologii mají. Byly tu i ruské návrhy společného podniku. Nepovažuji ale za pravděpodobné, že by v Česku vznikl závod na jaderné palivo jenom pro české bloky.

LN: Pořád ještě žijeme v éře uhlí – tedy minimálně platí, že největší instalovaný výkon zatím máte v uhelných elektrárnách. Zdá se, že šéfové vládních stran chtějí prolomit územní limity v dole Bílina, kde těží vaše dceřiná společnost Severočeské doly. Ale nikoliv u konkurence v případě lomu ČSA. Zajistíte tedy dostatek uhlí pro teplárny vy?
Myslím, že nedostatek uhlí až tak nehrozí. Pokud se opravdu naplní energetická politika Evropské unie, budou se snižovat emise oxidu uhličitého o 40 procent a bude narůstat podíl obnovitelných zdrojů, žádnou příležitost pro novou generaci uhelných elektráren nevidím. Nechci hodnotit, jak to dopadne s limity. To není otázka pro mě. Ale nemyslím si, že někdy v budoucnu nastane chvíle, kdy bychom museli volit mezi tím, jestli uhlí půjde do tepláren nebo třeba do naší elektrárny Ledvice v Bílině.

LN: Když ale nebude moci těžit za limity společnost Severní energetická, nějaký výpadek v dodávkách uhlí tu bude. Nebo ne?
To určitě. Ale pokud jde o Bílinu, vůbec si nedovedu představit, že bychom nevytěžili i to uhlí, které je dnes za čárou územně-ekologických limitů. Tamní těžba totiž nikomu nevadí. Máme tam vykoupené pozemky, všechny obce okolo nás podporují a máme s nimi smlouvy o spolupráci.

LN: Klíčovou otázkou ale je, jestli to bude stačit teplárnám.
Teplárny by samozřejmě chtěly mít jistotu. A větší jistotu budoumít, když jim nikdo definitivně nezatrhne úvahy o využití uhlí z lomu ČSA. Ale pokud jde o jejich budoucí potřebu, je to otázka na ně. Já nemohu říkat, jestli je správné prolomit limity na lomu ČSA. Upřímně řečeno jsem rád, že tohle nemusím rozhodovat.

LN: Podporujete instalaci kogeneračních jednotek pro výrobu elektřiny, tepla a celkovou decentralizaci energetiky. To ale také může znamenat, že se bude rozpadat český systém centrálních rozvodů tepla. Ten byl dosud považován za velkou výhodu.
Nakonec to bude vždy kombinace různých systémů. Pokud se naplní navrhovaná energetická koncepce, pořád tu budou také velké zdroje a na ně budou napojeny centrální dodávky tepla. A to zřejmě ještě více než dnes. Logicky se totiž nabízí otázka, zda by už dnes neměly velké elektrárny zajišťovat dodávky tepla. Nevidím důvod, proč by do budoucna neměl Temelín zásobovat třeba České Budějovice.

LN: O tom se ale už hrozně dlouho mluví a nic se neděje.
Je otázkou času, kdy České Budějovice dospějí k tomu, že by to pro ně bylo dobré.

LN: Zabýváte se možným nákupem německých aktiv společnosti Vattenfall. Má ale smysl nakupovat v Německu uhelné elektrárny, které už mají omezenou životnost?
Určitě dává smysl se dívat na konkrétní aktiva, která jsou teoreticky ke koupi. Pojďme si říct, co je teď konkrétně na stole. Italská společnost Enel uvažuje o prodeji Slovenských elektráren a diskutuje o tom se slovenským státem. Vyhlásila soutěž, vníž zjišťuje, kdo by si chtěl koupit její dvoutřetinový podíl.

Je logické, že se na to díváme, protože Slovenské elektrárne mají mnoho synergií s ČEZ a některá tamní aktiva jsou pro nás samozřejmě velmi zajímavá. Stejně tak dává smysl se dívat na to, že Vattenfall hodlá prodat mnoho aktiv v Německu. To ale neznamená, že budeme bezhlavě nakupovat uhelné elektrárny v Německu a půjdeme úplně proti proudu tamní energetické politiky.

LN: Zeptám se ještě na kauzu meziskladu jaderného paliva v Temelíně. ČEZ čelí obvinění, že zaplatil příliš vysokou částku za jeho vybudování – 1,55 miliardy korun tajemné firmě CEEI s lichtenštejnskými vlastníky. Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová loni Lidovým novinám řekla, že nevidí důvod, proč byl tento mezisklad výrazně dražší než mezisklady v Dukovanech.
Projekt meziskladu jaderného paliva v Temelíně je starý více než deset let. Velmi dlouho probíhaly přípravné práce. Zmínil jste problémy s americkým jaderným palivem. Právě ty nás kolem roku 2007 vedly k nutnosti přemýšlet, co dál. V jednu chvíli jsme museli palivo vyměnit. To znamenalo, že jsme museli mezisklad postavit dřív. Muselo se to celé zrychlit. A to významně ovlivnilo manévrovací prostor ČEZ.

LN: To tedy vedlo také ke zdražení celého projektu?
To byl jeden faktor. Druhým faktorem, který celý projekt zásadně ovlivnil, byla povinnost vyhlásit v tomto případě veřejnou zakázku. V té si totiž nemůžete příliš určovat, jestli se vám nějaký uchazeč líbí, nebo nelíbí. Představenstvo, jehož jsem byl už tehdy členem, a dozorčí rada ČEZ samozřejmě dostaly veškeré posudky, které analyzovaly jak cenu toho díla, tak celkové řešení – i ve vztahu k rizikům, kterým jsme čelili. Bylo to jednoznačně popsané a zdokumentované, z analýz vyplývalo, že to je správné řešení. A já jsem dodnes přesvědčený, že jsme opravdu udělali to nejlepší, co jsme v dané chvíli udělat mohli.

LN: Jak ale vysvětlíte, že není jasné, kdo za tou společností CEEI stojí? Podle Dany Drábové ani neměla zkušenosti se sklady jaderného paliva, zabývala se jinými druhy staveb. Pak stejně realizovala projekt, který se dost lišil od toho, který předložila. A na stavbu si najala firmu PSG.
To je ale otázka na tu firmu. Nám se přihlásili do veřejné soutěže a splnili všechny zákonné podmínky. Neseděl jsem ve výběrové komisi a tu veřejnou zakázku jsem neprocesoval. Ale podle toho, co vím, komise neměla na výběr. Musela se chovat tak, jak se chovala. Máte pravdu, že v průběhu realizace projektu tam bylo ještě hodně změn, tak jak se to u staveb často stává. Pokud jde ale o kvalitu temelínského skladu, je nesrovnatelně vyšší než v případě toho dukovanského. Po teroristických útocích na dvojčata v New Yorku se úplně změnily veškeré požadavky na bezpečnost. 

Jan Žižka
  • 7Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz