Pokud by se koncesionářské poplatky za Českou televizi a rozhlas rušily, bylo by to nejdřív od roku 2012. Počítá s tím senátor Richard Svoboda (ODS), který původně navrhoval nahradit poplatky odvodem ze státního rozpočtu už od začátku příštího roku. Teď chce počkat, než zmizí nejhorší dopady hospodářské krize.
"Existují v tuto chvíli už zcela zřetelné indikátory, že krize je za námi. Včera jsme zvýšili daň z přidané hodnoty, zvýšili jsme spotřební daně. Předpokládám, že k 1. 1. 2012 by se nemuselo financování televize a rozhlasu tímto způsobem zdát nestoudné," řekl senátor Svoboda na dnešní schůzi senátní mediální komise.
Svoboda svůj návrh vypracoval letos na jaře společně s tehdejším sekretářem předsedy Senátu Přemysla Sobotky Edvardem Kožušníkem, který hlavně na tématu ekonomického zestátnění veřejnoprávních médií postavil svou úspěšnou kampaň do europarlamentu. V senátních výborech, které novelu před létem projednaly, ale návrh nenašel jednoznačnou podporu. Znovu se jím senátoři na plénu budou zabývat na nadcházející schůzi, která začíná zítra.
"Situace vzhledem k totálně nezdravým a zamořeným státním financím neumožňuje platit poplatky ze státního rozpočtu. Nevěřím, že by se do roku 2012 rozpočet uzdravil," oponoval senátor za KDU-ČSL Adolf Jílek. I proto navrhl Svobodovu novelu zamítnout. Neuspěl ale, neboť z devítičlenné mediální komise jej podpořili jen Jiří Bis (ČSSD) a Zdeněk Schwarz (bezpartijní, zvolen za (ODS).
Naopak Richard Svoboda vyšel vstříc svým kritikům - nově chce nechat na ministerstvu financí rozhodování, z které rozpočtové kapitoly by peníze na veřejnoprávní média šly. Dosud přitom Svobodův návrh počítal s tím, že dotace televizi a rozhlasu by chodily z daně z přidané hodnoty - a to ve výši toho, co dnes vyberou od diváků, ČT konkrétně 5,8 miliardy ročně, rozhlas 2 miliardy.
Dnes po naléhání senátora Tomáše Töpfera rovněž připustil, že by zákon mohl obsahovat i tzv. inflační doložku, tedy pravidlo zvýšit poplatky o určitou částku tehdy, překročí-li inflace určitou mez.
Ohrozí to nezávislost médií?
Představitelé veřejnoprávních médií už dříve varovali, že ekonomické zestátnění může ohrozit nezávislost médií. Svoboda podle svých slov řeší jen peníze. "Neumím řešit politickou debatu o tom, zda bude televize více veřejnoprávní nebo méně tím, že se poplatek bude vybírat tak či onak. To považuju za absurdní," uvedl dnes senátor ODS.
Opět též prohlašoval, že výběr koncesionářských poplatků tak, jak to dnes Česká televize a rozhlas činí, je "katastrofálně neefektivní".
Vadí mu zejména částky, které obě instituce odvádějí České poště za to, že ta administruje platby přes sdružené inkaso (SIPO).
Svoboda argumentuje, že obě média by novým systémem ušetřila na výběru dohromady 430 milionů ročně, z toho televize 250 milionů, rozhlas 180 milionů korun. To vyvrací informace šéfů ČT a rozhlasu, které si mediální komise senátu vyžádala a jež mají LN k dispozici. Televize totiž uvádí, že její roční náklady na výběr poplatků jsou 152 milionů korun, rozhlas je vyčíslil na 125,6 milionů.
