"Dopad do ceny tepla pro domácnosti by se pohyboval mezi 35 až 60 Kč/gigajoule podle stávající ceny tepla. Modelový odběratel v panelákovém bytě se spotřebou 35 GJ by tak ročně zaplatil za teplo přibližně o 1200 až 2100 Kč ročně navíc," uvedl Hájek. Stát by podle něj od domácností na DPH za teplo vybral navíc zhruba 2,5 miliardy korun.
Na dálkové zásobování teplem je v Česku připojeno kolem 1,6 milionu domácností. Hájek se domnívá, že zdražení tepla by snížilo motivaci odběratelů využívat dálkové zásobování teplem. Řada z nich by si zajišťovala zásoby tepla například z lokálních plynových zdrojů.
Vláda chce sjednocením DPH získat peníze na důchodovou reformu
Zvýšením spodní sazby DPH chce vláda získat prostředky na penzijní reformu.
Premiér Petr Nečas se v pondělních Hospodářských novinách vyslovil pro možnost sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty na úrovni 19 procent.
Považuje to za systémové a nejčistší řešení. Případné zavedení jednotné sazby DPH by podle premiéra mohlo být doprovázeno kompenzacemi pro lidi s nízkými příjmy. Kromě tepla by se zvýšení DPH týkalo také například potravin, léků, jízdného, vodného a stočného.
Do cen se promítne i rostoucí uhlí
"Teplárenské sdružení České republiky chápe nutnost hledat dodatečné příjmy státu v souvislosti s důchodovou reformou. Dodatečná daňová zátěž by však měla být rozložena na co nejširší okruh poplatníků a měla by motivovat občany k ekologickému chování. Zvýšení DPH na teplo je v protikladu s oběma těmito požadavky," dodal Hájek.
Podle odborníků se do cen tepla v příštích letech výrazně promítnou rostoucí ceny uhlí. Některé těžařské společnosti v následujících dvou letech totiž počítají s několikaprocentním poklesem těžby hnědého uhlí zejména kvůli platným těžebním limitům.
