Zlato bylo historicky vždy považováno za ideálního uchovatele hodnot. Z počátku lidé oceňovali fyzikální vlastnosti tohoto kovu, jako je stálost, odolnost korozi a ohni. Později se do popředí dostala jiná vlastnost. Hodnotu zlata nedokáže nahlodat ani ta nejvyšší inflace. Což znamená, že za jednu unci zlata bychom si měli vždycky koupit stejné množství jiného zboží.
Podívejme se na komoditní trhy za poslední čtvrtstoletí. V průměru se za jednu unci zlata dalo pořídit 3,5 libry mědi, nebo 16 barelů ropy anebo případně 66 uncí stříbra. Jaké jsou tyto poměry dnes při "rekordních" cenách zlata? Jedné unci zlata odpovídají 3,6 libry mědi, 16,3 barelu ropy a 61 uncí stříbra.
To jsou přece naprosto průměrné ceny! Dokonce i poměry k světovému nominálnímu HDP odpovídají dlouhodobému průměru, tj. za jednotku zlata si koupím stejné množství zboží a služeb jako v minulosti. Tak kde jsou ta rekordní maxima? Rekordní maxima jsou jenom při vyjádření v penězích a je jedno, jestli jde o americký dolar, euro či japonský jen.
Při pohledu z druhé strany to znamená, že klesá kupní síla peněz – za jeden dolar dostanu méně reálných statků – ropu, měď, výrobky, služby. Příčina? Dlouhodobě nízké úrokové sazby centrálních bank dělají peníze tak levné, až jsou tím nejlevnějším (= bezcenným), co na světě je.
