Od května přišla samozřejmě celá řada nových informací. Český hrubý domácí produkt rostl během prvního čtvrtletí slušným tempem, vyšší než očekávaná byla i dynamika mezd a celková inflace, naopak nezaměstnanost byla oproti očekáváním nižší.
Vše by naznačovalo, že by centrální banka měla zvyšovat sazby dříve, než jí naznačuje její květnová prognóza. Je tu však jedno ale. Vývoj mimo domácí ekonomiku se zhoršil. Finanční trhy, domácnosti i podniky žijí ve stále větší nejistotě, co bude dál.
Dluhová krize v eurozóně eskaluje a nic na tom nemění ani další pomoc Řecku, která problém pouze odsunula do budoucnosti. A až si nebude moci na trhu půjčovat peníze některá z větších zemí, bude mít eurozóna opravdu vážný problém.
O nic lepší to není v současnosti ani ve Spojených státech, kde zotavení ekonomiky začíná skomírat. Dluhové problémy se nakonec týkají i Číny. A tento motor globálního růstu posledních let se může výrazně zadrhnout, což nemusí být až tak vzdálená realita, pokud si uvědomíme, že podíl nestandardních úvěrů v čínském bankovním sektoru již dosahuje vskutku vysokých hodnot.
Ve světle globálních událostí tak bude pro českou centrální banku velmi těžké ve čtvrtek zvýšit sazby. Každopádně pokud sazby ČNB zvýší, bude to překvapení i pro samotné finanční trhy.
