15. května 2011 13:00 Lidovky.cz > Byznys > Státní pokladna

Škrty v eurorozpočtu: Česko
může přijít o 100 miliard

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Peníze - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Peníze - ilustrační foto. | foto: Shutterstock
VARŠAVA/PRAHA V novém unijním rozpočtu na roky 2014–2020 zřejmě ubude peněz na rozvoj chudších regionů EU. Příjemci miliardových dotací, včetně Česka, se tomu snaží společným úsilím zabránit.

Podobná delegace vyráží jen na velmi závažná jednání. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg byl sice na dlouho plánované návštěvě Gruzie, ale české zastoupení v čele s prvním náměstkem ministra Jiřím Schneiderem a vysokými úředníky zastupujícími další dvě ministerstva i Úřad vlády bylo velmi reprezentativní. Na schůzce, kterou na konec týdne svolalo do Varšavy Polsko, jež od půlky roku bude předsedat Evropské unii, šlo totiž o obrovské peníze. Jen v případě Česka o přibližně sto miliard korun.

Čtěte také

To je přibližně podíl takzvaných kohezních a strukturálních fondů na čistých příjmech Česka z rozpočtu Evropské unie – příjmů, o které by z velké části mohlo Česko a další "chudé" země Evropské unie v letech 2013–2020 přijít. "Je to nejvíce ohrožená část rozpočtu," citoval polský deník Gazeta Wyborcza eurokomisaře pro rozpočet, Poláka Janusze Lewandowského.

Ve Varšavě se proto sešla třináctka členských zemí Unie (kromě Malty a Kypru všechny nové země EU a také Španělsko, Řecko a Portugalsko), aby se dohodla na společném postupu při začínajících vyjednáváních o novém sedmiletém rozpočtu Unie.

Polsko může přijít o jeden a půl bilionu korun
Ta sice budou vrcholit až v příštím roce, přesto hodlají Poláci během svého šéfování Unii zahájit zásadní debatu. V jejich případě jde totiž skutečně o hodně. Polsko je výrazně největším příjemcem peněz z těchto fondů, v letech 2013–2015 z nich má získat na 65 miliard eur, tedy závratných jeden a půl bilionu korun.

Podle polských ekonomů se tyto fondy výrazně podílely na tom, že Polsko jako jediná země Unie prošlo globální ekonomickou krizí bez hospodářského poklesu. Minimálně však i díky fondům začali Poláci konečně stavět dálnice, které do té doby v zemi prakticky neexistovaly.

Čtěte také

"Víme, že v Evropské unii bude tlak na ořezání kohezních fondů, proto jsme toto setkání zorganizovali," uvádí polský ministr pro evropské záležitosti Mikolaj Dowgielewicz. "Je to velice silný signál Evropské komisi," dodal s tím, že názor tak velké skupiny zemí bude muset vzít komise v potaz při přípravě prvního návrhu rozpočtu, jenž má být zveřejněn za šest týdnů.

Za kohezní fondy musí bojovat i "bohaté státy"
Podle pozorovatelů je velice důležité, že skupinu netvoří jen "noví členové" Evropské unie, tedy země, které vstoupily do Unie před sedmi, respektive pěti lety. Řecko a Portugalsko se sice potýkají s finanční krizí a jsou příjemci obrovské pomoci eurozóny na zvládnutí svých dluhů, ale Španělsko je přece jen jednou z klíčových zemí Unie (byť i Madrid bojuje s dluhovou krizí).

Eura (ilustrační foto)


Evropský komisař Lewandowski proto účastníky schůzky varoval, že kohezní fondy nemohou ubránit "chudé země" EU samy. Musí nalézt spojence i uvnitř bohatých zemí Unie, které na kohezní fondy přispívají nejvíce. Podle Lewandowského jde například o Wales, o spolkové země bývalé NDR nebo o chudé regiony střední Francie. "Kohezní fondy lze bránit pouze jako součást evropské politiky, ne jako filantropii pro chudé," dodává Lewandowski.

Tažení Britů
Hlavními odpůrci zachování současné výše kohezních a strukturálních fondů jsou především země, které jsou čistými plátci do unijního rozpočtu. V čele tažení za omezení fondů stojí především Velká Británie. Kvůli tlaku britských vládních konzervativců se dokonce už pohádala frakce "reformistů" Evropského parlamentu, v jejímž čele stojí Jan Zahradil z ODS.

Británii podporují Francouzi, Švédové a Holanďané. Británie musela pro snížení schodku svého rozpočtu zavést velice tvrdé škrty a jen těžko svému euroskeptickému obyvatelstvu vysvětluje, že miliardami eur podporuje budování dálnic v Polsku nebo Bulharsku.

V novém rozpočtu Unie se bude bojovat i o výši podpory pro zemědělce (40 % výdajů) nebo o to, zda Británie nadále udrží svoji "slevu", díky níž už desítky let platí mnohem méně, než by měla.

  • 4Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz