Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Sláma: Forman poznal bolševická hovada, proti nim jsou drsní manažeři slaboši

Média

  20:25
Scénárista a režisér několika podstatných filmů, šéf katedry režie na FAMU a taky autor nové knihy rozhovoru s Milošem Formanem. Vedle toho vstupuje Bohdan Sláma na nový led: točí pro Českou televizi seriál. Setkali jsme se v malém karavanu právě ve chvíli, kdy skončil filmování jedné ze soudních epizod.

Režisér Bohdan Sláma foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny

LN S Milošem Formanem jste probírali i tak velké téma, jako je pravda a pravdivost…
Protože on ví a bytostně se ho dotklo, co je život ve lži, kdy vládne bezmoc a stupidita. Já jsem to tolik nezažil, ten lživý režim padl, když mně bylo dvacet tři. Milošova zkušenost v něm vzbudila touhu po pravdivosti a našel klíč k tématu, které funguje i v Americe, nejen ve filmech, ale i ve článku pro New York Times, když jim řekl: Uvědomte si, jak socialismus jako systém funguje predátorsky! To si Američan nemůže uvědomit, to i já jsem si řekl: zase klepl na hlavičku hřebíku! On bolševiky, ta nelítostná hovada, ty kruté chlapy znal, proti nim jsou dnešní drsní manažeři uhlazení, soucitní slaboši. Miloš má taky za sebou strašnou zkušenost, kdy mu jiná totalita odvedla tátu, pak mámu a on zůstal sám, sirotek. Zažil hrůzu, kdy neměl nikoho, kdo by ho v té chvíli chránil, muselo to být strašné. Dostalo se mu poznání o tomto světě napřímo, osobně. Tu zrůdnost, ponižování člověka člověkem, pak ztvárnil v Černém Petru, v Láskách jedné plavovlásky, v Hoří má panenko a samozřejmě v Přeletu nad kukaččím hnízdem, kde místo jednotlivce nastupuje režim, pořád stejná myšlenka. V Amadeovi, ten genius Mozart musí sloužit moci. Proto je Miloš tak pravdivý. On ví.

Jednou z očekávaných novinek je vydání rozhovorů dvou filmařů: Bohdana Slámy a Miloše Formana

LN Zažil jste životní otřes, jako Miloš Forman?
Hm… zemřel nám sedmnáctiletý syn. Strašná věc. Nechtěl jsem o tom mluvit, když jsem natočil film Čtyři slunce, kterým jsem se z toho tak trochu léčil, aby to nevypadalo jako nějaké PR, ačkoliv to byl můj fiktivní diář. Zabil se v autě a já jsem tomu možná mohl zabránit. Takže v tomhle ohledu se mi změnily názory na svět, mám zvýšenou citlivost pro to, že život je krátký a křehký. Vzrostla ve mně touha po harmonii.

LN Vy jste se vinil za smrt syna?
Věděl jsem, že ve své pubertální punkerské revoltě vyvádí s kamarády divé kousky a nechal jsem ho. Na jednu stranu jsem mu to přál, ale taky jsem se bál. Mohl jsem mu zakázat, aby nejezdil s jedním klukem šíleně autem, říkal jsem jim to, vysvětloval, a místo, abych je zastavil, jsem se rozbrečel bezmocí. Když se to pak stalo, říkal jsem si, že jsem jim měl dát přes hubu, odvézt ho jinam... To ale není zkušenost v řádu Miloše Formana.

LN Myslíte, že životní zkušenost – vyprávěná či psaná – může druhého poučit, nebo mu pomoct, aby se jí vyhnul?
Negativní zkušenost předat nelze, tu si musí každý zažít sám na vlastní kůži, málokdo jsme tak prozíraví, abychom to pochopili. Ale když Miloš vypráví o výběru herců, jak ho ten člověk musí vábit, vzrušovat a vyvolávat v něm pocit, že se na něj chce dívat, že mu to věří, když hraje na plátně – to je pochopitelné a předatelné a nejen u filmu. Kdybychom Miloš nebo já neuměli vybrat herce podle toho, jak fungují vedle sebe, dopadlo by to stejně, jako když špatný šéf posadí k jednou stolu dva zaměstnance, kteří by měli sedět každý na druhém konci kanceláře. Milošova zkušenost je skoro univerzální. Jde o poctivost a pravdivost všeho. On má všechno promyšlené a zažité, byl s tolika věcmi konfrontován, že dnes stačí, aby řekl dvě slova, která sedí jak prdel na hrnci. To obdivuju i u řemeslníků: kameník sekne a je to tam. Má to v ruce, Miloš tuhle řemeslnost má dokonalou. A to je přenosné.

Možná proto je v odpovědích na vaše otázky dost střídmý.
Má zahuštěnou zkušenost. A já své tázání - tak to má být, když se učedník ptá mistra. To je pro mě další téma: v dnešní společnosti pokora k mistrům chybí, to byl další důvod, proč mám radost z toho setkání. On je nezpochybnitelný mistr. A já pokorný učeň.

Jak jsem pochopila z knihy, máte sklon zobecňovat. A pan Forman je konkrétní: jakápak filozofie, ten příběh je důležitej!
Jo, on na to kašle. Já jsem samozřejmě jiný, baví mě uvažovat v širších souvislostech, jeho tolik ne, protože má v sobě instinkt a není třeba o tom kecat. Jako ten kameník: Hele, mladej, nemusíš ťukat kolem, takhle do toho praštíš a ten kámen se rozletí na dvě půlky - to je Miloš. Ale zase ho docela bavilo poslouchat, když jsem něco, o čem jsme mluvili, zobecnil. Řekl tím svým mohutným hlasem: Jo, to jsi řekl dobře. Jo – Martinó, pojď si to poslechnout!

Celý rozhovor čtěte v aktuálním čísle magazínu Pátek.

DÁLE V ČÍSLE NAJDETE:

  • O řádech a neřádech . Rozhovor s historikem Eduardem Stehlíkem.
  • DNA fotbalu. Nejpopulárnější světový  sport slaví 150 let.
Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...