Kabinet sociálních demokratů (Směr-SD) premiéra Roberta Fica očekává, že z mimořádného zdanění stát vybere přes 200 milionů eur (pět miliard Kč) ročně, které použije na ozdravení veřejných financí a podporu hospodářského růstu.
Levicový Směr-SD přesvědčivě vyhrál březnové předčasné volby s příslibem, že více zdaní banky, nejziskovější firmy a občany s vysokými příjmy. Ficova strana po volbách obsadila většinu křesel ve sněmovně a sama sestavila vládu. Ke stlačení schodku veřejných financí pod tři procenta výkonu ekonomiky potřebuje do konce příštího roku najít 1,2 miliardy eur.
Co připravuje slovenská vláda?Kromě vyšších daní připravuje vláda přísnější pravidla pro výběr daně z přidané hodnoty (DPH) včetně skládání peněžních záruk za daň nebo zavedení možnosti ručení odběratelů za odvedení DPH dodavatelem. Policie v minulosti odhalila několika případů daňových podvodů, kdy gangy prostřednictvím sítí firem údajně obraly stát na nadměrných odpočtech DPH o miliony eur. V budoucnu není vyloučeno ani zavedení bezhotovostních plateb mezi podnikateli přesahující stanovený limit. Slovenská vláda hodlá rovněž zvýšit firemní daň z příjmů na 23 procent z dosavadních 19 procent. Připravuje i vyšší zdanění lidí s vysokými příjmy. Zruší se tak rovná daň, kterou země zavedla v roce 2004. Kabinet také plánuje posílit státní penzijní systém na úkor spoření na soukromých penzijních účtech, na které si polovinu z povinných důchodových odvodů nyní odkládá asi 1,5 milionu Slováků. |
Zdaněním vybraných sektorů ekonomiky postupuje Slovensko podobně jako Maďarsko, kde tamní jednobarevná vláda premiéra Viktora Orbána zavedla zvláštní daně na banky, telekomunikace a maloobchod.
Podle návrhu slovenské vlády se od podzimu zhruba zdvojnásobí zvláštní bankovní daň, která je už nyní jednou z nejvyšších v Evropské unii. Samotná sazba sice zůstane stejná, banky ji ale budou platit nejen z objemu podnikových vkladů, ale i z vkladů občanů. Ročně tak na zvláštní dani proti současnosti zaplatí podle odhadu ministerstva financí asi o 110 milionů eur více. Letos budou muset kromě toho uhradit i další mimořádný odvod kolem 50 milionů eur.
Skutečný dopad zvláštního zdanění na bankovní sektor, který loni zvýšil čistý zisk o třetinu na 671 milionů eur, bude ale menší. Mimořádná daň bankám zvýší výdaje, což se projeví v nižší dani z příjmů. Stát jim navíc v příštím roce odpustí platby do Fondu na ochranu vkladů, z něhož se proplácejí vklady lidí v případě krachu komerční banky. Loni do tohoto fondu peněžní ústavy odvedly 48 milionů eur.
Na firmy v regulovaných sektorech energetiky, telekomunikací, pojišťovnictví, farmacie, poštovních služeb a letecké dopravy hodlá vláda uvalit mimořádnou daň 4,2 procenta. Vztahovat se bude na firmy, jejichž roční zisk dosáhne alespoň tří milionů eur. Roční výnos z této daně, která se má uplatňovat od letošního podzimu do konce příštího roku, by měl dosáhnout 100 milionů eur. Daň nebude důvodem ke zvýšení regulovaných cen firem, stejně jako u bank se ale odrazí v nižší dani z příjmů.
Bankovní sektor i podnikatelé se k mimořádnému zdanění staví kriticky. Podle medií by zvláštní daň na telekomunikační firmy mohla narazit na nesouhlas Evropské komise, která letos u Soudního dvora EU zažalovala Maďarsko kvůli jednorázového zdanění telekomunikačních společností.
