Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Slováci o krok před námi. Mají e-známky na dálnice, Češi je chtějí také

Slovensko

  6:00
PRAHA/BRATISLAVA - Naši východní sousedé tvrdí, že zavedení elektronických dálničních známek ušetří více než polovinu nákladů oproti těm klasickým. Slováci totiž od 1. ledna nelepí na čelní skla plastové nálepky. České úřady by modernější systém chtěly také. Ministr Dan Ťok míní, že plán na jeho zavedení už do tří let není sci-fi. Z dálnic by tak mohli zmizet číhající policisté z dalekohledy.

Slováci vsadili na elektronické dálniční známky. Kamery na mýtných branách přečtou SPZ a zjistí, zda má příslušný vůz zaplaceno. foto: Národní dálniční společnost

E-známky se už před lety osvědčily v Maďarsku, nyní po nich sáhli i Slováci. Systém je jednoduchý: řidičům stačí nahlásit SPZ, zaplatit přes internet či mobilní aplikaci (nebo klasicky na prodejním místě) a pak je kontrolují kamery umístěné na mýtných branách.

Načtou poznávací značku a podle ní zjistí, zda má dané auto zaplacený roční, měsíční nebo desetidenní kupon. Policisté, dříve hlídkující s dalekohledy, se tak můžou věnovat něčemu jinému. K neplatiči vyrazí na konkrétní informaci z kamery. Jednoduché jsou podle Slováků také případné změny: přes internet není u zaplaceného kuponu problém například změna evidenčního čísla vozu.

Kapsch bude vybírat mýto další dva roky. Ťok nezvládne vypsat tendr

V době, kdy české ministerstvo dopravy už řadu let nedokáže vypsat soutěž na stávající mýtný systém pro nákladní auta, se zdá být zavedení elektronické dálniční známky také u nás téměř nereálné. Přesto je šéf resortu Dan Ťok (za ANO) optimistický.

„Elektronické dálniční známky jsou dobrý koncept, přípravu jsme začali už loni. Očekávám, že letos záměr představíme a pokud vše půjde dobře, zahájili bychom i soutěž na dodavatele. Termín zavedení v roce 2019 je tedy reálný,“ připomíná ministr dopravy termín, o němž se v souvislosti s e-známkami v Česku nejčastěji hovoří.

Na Slovensku si od nového systému slibují radikální snížení výdajů. Kupony není třeba tisknout, opatřovat je ochrannými prvky a není nutné bát se plagiátů.

„Systém výběru a evidencie úhrady dálničních známek elektronickou formou přinese ročně více než padesátiprocentní úsporu nákladů,“ tvrdí mluvčí tamní Národní dálniční společnosti Eva Žgravčáková.

Stín drahých vinět

Oslovení čeští dopravní experti jsou ale v odhadování efektivity slovenského systému zatím opatrní. A i proto jednoznačně nehorují pro zavedení stejného či podobného modelu v Česku.

Petr Moos i František Lehovec z ČVUT byli před šesti lety u posuzování systému elektronických vinět, které měly nahradit dálniční známky. Zjednodušeně řečeno by šlo o jakési elektronické krabičky, které by sloužily jako nosič dálničního poplatku pro osobní auta.

Plán tehdy Česko nakonec odložilo, zejména kvůli vysokým vstupním nákladům. Přechod na tyto přístroje měl vyjít až na osm miliard korun. Nynější slovenský systém však viněty či obdobná zařízení nepotřebuje.

Dálniční známka pro rok 2016 - roční.
Dálniční známka pro rok 2016 - desetidenní.

„Systém může být pozitivní, pokud je součástí celkové telematické koncepce v dopravních službách. Zařízení, která slouží k výběru mýta či regulaci dopravy, můžou současně plnit funkci sledování známek a například vytvořit analýzu intenzit dopravních proudů. Takový koncept ale neexistuje. Jen jako náhrada papírových známek je toto minimálně diskutabilní a nemyslím si, že to bude ekonomický přínos,“ obává se slovenské cesty Petr Moos.

  • Slovensko zavedlo elektronické známky od 1. 1. 2016. Stávající kupony platí do konce ledna.
  • V nové podobě lze známky koupit přes internet, mobilní aplikaci nebo na stávajících prodejních místech, jako jsou pumpy či automaty na hraničních přechodech.
  • Cena poplatku zůstala stejná. Tedy: za roční kupon 50 eur, za měsíční 14 eur a za desetidenní 10 eur.
  • Staré kupony už pro cesty na slovenských dálnicích a rychlostních komunikacích koupit nelze.
  • Národní dálniční společnost tvrdí, že země ušetří na nákladech více než polovinu a zabrání falšování kuponů.

Podobně zdrženlivý, co se úspory nákladů týče, je i jeho kolega z ČVUT František Lehovec. Až čas podle něj ukáže výhody či nevýhody elektronických dálničních známek. Nicméně připomíná, že technologický pokrok zastavit nelze a v podstatě jej vítá.

„Řešení pro zjednodušení kontroly je samo o sobě pozitivní. Sledování našich policistů s pomocí dalekohledů je strašně komplikovaná záležitost a do tohoto desetiletí nepatří. Novou cestu tedy budeme určitě sledovat,“ podotýká František Lehovec.

Logické by podle něj bylo provázat moderní podobu dálničních známek s výběrem nového provozovatele mýta pro nákladní automobily a spojit je do jednoho řešení. I proto, že není kam spěchat a je možné projekt náležitě naplánovat. České ministerstvo dopravy totiž v prosinci oznámilo, že na přípravu tendru na stávající mýtné bude potřebovat více času - a podle všeho prodlouží smlouvu bez soutěže stávajícímu správci, firmě Kapsch.

Ťok: Je nutný extra tendr

Variantu jednoho řešení – pro mýto i elektronické dálniční známky - ale podle ministra Dana Ťoka nepřipouští zákon o veřejných zakázkách. „Vyžaduje, aby se tento systém soutěžil, takže zřejmě vypíšeme separátní tendr,“ předpokládá šéf resortu.

Je důležité připomenout, že elektronická forma dálničních známek zatím není v Evropě příliš obvyklá. Klasické dálniční známky využívají namátkou Rakušané, Slovinci, Bulhaři nebo Švýcaři.

Pozor, nebezpečné místo! Dálnice mají desítky nových vysílačů, které varují řidiče

Za úspěšné pionýry elektronických dálničních známek naopak platí Maďaři, kteří svůj systém mění už řadu let a stávající model si velmi chválí.

„Funguje krásně. Známky je možné zakoupit přes internet, telefon nebo na pumpě. Úspora je velká, chybí fyzické známky, a není je tedy potřeba nikam dodávat. Speciální kupony máme pro župy (obdoba českých krajů – pozn. red.), to znamená, že pokud by třeba někdo v Česku jezdil jen po určitém úseku dálnice D1, stačilo by mu koupit si známku jen pro danou oblast,“ líčí István Kolozsvári, první tajemník z obchodního úseku maďarského velvyslanectví v Praze.

NA CO SE JEZDÍ V EVROPĚ?

Druhy nosičů ve vybraných evropských zemích pro auta do 3,5 tuny

  • samolepky:

Česko, Rakousko, Slovinsko, Švýcarsko, Bulharsko

  • elektronická forma:

Slovensko, Maďarsko, Rumunsko (tzv. roviněta), v budoucnu Německo a Česko

  • mýtný systém:

Norsko, Chorvatsko, Francie, Itálie, Španělsko, Polsko, Srbsko, Anglie, Portugalsko, Řecko, Irsko, Makedonie, Turecko

zdroj: ÚAMK

Autor: