Z propadu jenu ale těžili i jiní. Podle deníku Wall Street Journal, který informaci o Sorosově „trefě“ přinesl, patřila spekulace na pokles japonské měny mezi nejžhavější obchodní sázky uplynulých měsíců. Kromě Sorose tak paběrkující jen přinesl obří zisky i investičním fondům Green Light Capital, Third Point nebo Hayman Capital Management. Nájezdníci se do spekulace s jenem pustili loni v listopadu, když vycítili, že by japonská centrální banka mohla roztočit peněžní lisovačky. V zemi se totiž v prosinci konaly předčasné volby a vedoucí opoziční předák a bývalý premiér Šinzó Abe před nimi burcoval, aby centrální banka nalila do zadrhlé ekonomiky mazivo v podobě levných peněz a zavedla co nejvolnější měnovou politiku včetně záporných sazeb.
Sázka na propad
Ekonomika země vycházejícího slunce totiž loni na podzim prožívala největší zpomalení od propadu, který japonskému hospodářství způsobilo ničivé zemětřesení v březnu 2011. Po vítězství ve volbách se staronový premiér Abe zachoval přesně, jak před kláním sliboval, a japonská centrální banka (Bank of Japan) jeho naléhání vyslyšela. Přestože už loni nakupovala dluhopisy nejaktivněji za posledních deset let, v lednu centrální bankéři v Tokiu oznámili, že v letošním roce budou do ekonomiky měsíčně přes nákup aktiv pumpovat 13 bilionů jenů.
Jen se rázem ocitl na skluzavce, na kterou mu podle WSJ pomohli i samotní nájezdníci. Zatímco v polovině listopadu stál jeden dolar 79 jenů, včera se za dolar platilo více než 90 jeny.
Na poklesu měny lze vydělat mnoha způsoby. Při nejjednodušším z nich - takzvaném „shortsellingu“ - si spekulant půjčí určitý objem peněz vměně, u níž očekává pokles. Poté spekulant za balík nakoupí jinou měnu. Když mu sázka na pokles vyjde, získá při zpětném nákupu původní měny peníze navíc, v opačném případě prodělává.
Když například spekulant větří při kurzu 80 jenů za dolar propad jenu, půjčí si 1000 jenů. Poté za ně nakoupí dolary. Poté dolary na hodnotě 85 jenů za dolar vymění za jeny, a získá tak 1062,5 jenu. Sázka tak spekulantovi vynesla přes 60 jenů.
Vydělaná miliarda
Fond George Sorose si díky podobné spekulaci přišel na téměř miliardu dolarů. Finančníkovi se v zemi vycházejícího slunce loni výjimečně dařilo. Další balík mu vydělaly i akcie, které zaznamenaly prudké zhodnocení. Podle WSJ tvoří akcie japonských společností desetinu z celkového portfolia Sorosova fondu.
Výrazné „zářezy“ ale ke dvaaosmdesátiletému veteránovi finančních trhů patří. Soros na sebe nejvíce upozornil v roce 1992, kdy ho proslavila úspěšná sázka na oslabení britské měny. Rodák z Budapešti s 10miliony dolarů v zásobě spekuloval na pokles britské libry. Ta byla tenkrát uměle zabetonována v pásmu tehdejšího Evropského mechanismu směnných kurzů. Po měnové přestřelce mezi nájezdníky se Sorosem v čele a britskou centrální bankou nakonec britská vláda vyhlásila devalvaci a od mechanismu směnných kurzů upustila.
Finančník na operaci vydělal dvě miliardy dolarů a Britové díky němu doteď polykají hořkou pilulku, jejíž pachuť se jim od té doby ozývá v ústech pokaždé, když přijde řeč na společnou evropskou měnu.
Sázení naměny ale není pro „citlivky“. Pro japonský jen to platí zvláště. Japonsko se snaží svou ekonomiku nastartovat už více než dvě desetiletí. Oslabování měny přitom běžně využívá. Není také bez náhody, že právě tamní centrální banka udržuje dlouhodobě jedny z nejnižších sazeb na světě. Tamní základní sazba se pohybuje v rozpětí nula až 0,1 procenta. Nejeden investor proto v minulosti při spekulaci na slabý jen prodělal jmění.
