Brusel navrhuje, aby se akutně potřebné 2,4 miliardy eur vzaly z předpokládaných přebytků v rozpočtu na společnou zemědělskou politiku a peněz ušetřených na administrativu na tento a příští rok. Podle komise je to „jediný jistý zdroj“ pro Galilea, který zároveň nepředstavuje žádnou zátěž, protože by se použily peníze už jednou přiznané společné kase.
Brusel s tímto scénářem vyrukoval proto, že původní plán zapojit do projektu soukromé firmy zkrachoval. Konsorcium osmi evropských podniků práci na Galileu loni zastavilo, protože se obávalo o návratnost svých miliardových investic.
Evropský navigační systém Galileo |
|
Přesnější než GPS
Galileo má být přesnější systém než GPS a prorokuje se mu široké využití - nejen v určování polohy lidí a objektů, ale například pro ochranu před přírodními katastrofami, pro kreslení zemědělských map nebo řízení městské dopravy. Jenže nákladnému vesmírnému projektu vyrůstá konkurence: novou generaci GPS chystají Američané a na podobných systémech pracují Rusové i Číňané.
Panují proto pochybnosti o oživování tělesa, které si vyžádá ročně stovky milionů eur na provoz, jehož využití nebude zadarmo - na rozdíl od GPS - a jehož spuštění se stále oddaluje. Původně to byl rok 2009, nyní se mluví o 2012, ale už i tento termín se zpochybňuje.
Eurokomisař pro dopravu Jacques Barrot si je nicméně jist, že „Evropa Galilea potřebuje“ a „nemůže si dovolit zůstat ve vesmírném průmyslu pozadu“. Bude o tom muset přesvědčit hlavně jednotlivé národní vlády. Řada z nich, například německá či britská, je skeptických a potichu říkají, že by pohřbení Galilea oželely.
Bude Galileo v Praze?
První test budoucnosti Galilea přijde na začátku října, kdy se mají k návrhu komise vyjádřit ministři dopravy. Důležité bude i stanovisko ministrů financí jednotlivých států: na nich záleží, jestli volné peníze z eurorozpočtu připadnou Galileu, nebo se vrátí členským státům.
Česko má dobrý důvod debatu sledovat, protože vláda usiluje o umístění správní agentury Galilea v Praze.