To jsou některé z novinek, které mohou doplnit stávající zdroje elektrické energie. Revoluční změnu v oblasti výroby elektřiny však experti oslovení LN v dohledné době neočekávají.
SPECIÁL: Elektrárny budoucnosti
|
Rozmary počasí vykryje spalování plynu
Jaderný průmysl má spasit "kapesní" reaktor
Solární elektrárna používající tavenou sůl"V období dalších 30 let lze těžko očekávat komerční využívání nových zdrojů elektrické energie, jako je například využití atmosférické elektřiny nebo termojaderné fúze," odhaduje Jiří Potěšil, ředitel divize ABB Výrobky pro energetiku.
Některé z moderních technologií se ale mohou už za několik let objevit i v Česku. Jak zmínil Vladimír Štěpán z poradenské firmy ENA, jistá americká společnost uvažuje o výstavbě záložního zdroje na stlačený plyn.
V případě přebytku elektřiny by zařízení ukládalo vzduch do prostor v žulovém masivu. Až bude energie nedostatek, stlačený plyn roztočí turbínu, a bude tak dodávat proud do sítě.
ČTĚTE TAKÉ: |
Další investor pak podle Štěpána pracuje na projektu v jižních Čechách, který by kombinoval solární a plynovou elektrárnu, a zajistil tak dodávky stabilního výkonu bez ohledu na počasí.
Investor má údajně přislíbené dotace ze zahraničí, samotná elektrárna by se však měla obejít bez zvýhodněných tarifů zatěžujících české spotřebitele.
Malý zdroj, malé protesty
Oslovení experti vesměs předpokládají nástup malých energetických zdrojů na úkor velkých elektráren. "Decentralizované zdroje pro jednotlivé domácnosti, komunity či menší firmy mají určitě velkou budoucnost, ať už půjde o jakoukoli formu zdroje," zmínil Petr Zmátlík, odborník na energetiku ze společnosti PwC ČR.
O změnách v energetice čtěte: |
Velké uhelné či jaderné elektrárny budou navíc narážet na stále silnější odpor ekologických a občanských aktivistů. Naopak malé zdroje tak silné emoce nevyvolávají.
Dalším očekávaným trendem je zvyšování podílu obnovitelných zdrojů a klesající váha fosilních paliv. Změna to však bude spíše postupná než rychlá.
"Je obtížné odhadnout možný podíl obnovitelných zdrojů, ale v horizontu 30 až 50 let se na globální úrovni jen těžko přiblížíme polovině celkové spotřeby," uvedl Jiří Potěšil.
Některé země, kde budou mít obnovitelné zdroje silnou podporu vlády i veřejnosti, však poloviční podíl zelených energií na výrobě elektřiny pravděpodobně dosáhnou.
"Německo chce hrát roli lídra v oblasti dodávek technologií pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a profitovat na boomu v oblasti," zmínil Dean Brabec, ředitel středoevropského zastoupení poradenské firmy Arthur D. Little.
Jaderné elektrárny nekončí
Někteří odborníci stále věří v oživení zájmu o jadernou energetiku. "Osobně se domnívám, že i přes současný negativní postoj k jaderné energetice způsobený havárií ve Fukušimě uvidíme další rozvoj v oblasti jaderné energetiky, zaměřený hlavně do dvou oblastí.
Tedy do vývoje takzvaných rychlých reaktorů čtvrté generace s uzavřeným palivovým cyklem a vývoje jaderných minielektráren," doplnil Jiří Potěšil ze společnosti ABB.
Plány na budoucí využití malých reaktorů se objevily i v Česku. Prosazuje je hlavně senátorka a jablonecká zastupitelka Soňa Paukrtová. Reaguje tak na situaci v Jablonci nad Nisou, kde obyvatelé platí jedny z nejvyšších cen za dodávky tepla z centralizovaných sítí.
Na podobné řešení energetických potřeb si města ještě počkají. Výrobu malých reaktorů připravuje více společností, zatím však nejsou ve fázi komerční produkce.
