Podle schváleného zákona závisí datum spuštění šrotovného na nařízení vlády.
Ekonom Milan Zelený, další účastník debaty, by šrotovné nedoporučoval, protože oddaluje potřebné změny v podnicích. "Automobilky musejí mít nové výrobky, nové služby, nový pohled na podnikání, uvědomit si, že skutečně došlo ke kvalitativní změně," poukázal. Ekonom Jan Švejnar doplnil, že je diskutabilní, proč by měl být podporován pouze automobilový sektor, a ne třeba ledničky.
Ředitel Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek uvedl, že termín "okolo přelomu roku" se jeví pro zavedení šrotovného jako optimální. Ministr financí Eduard Janota již dříve řekl, že šrotovné bude v tuzemsku spuštěno, až to bude pro Českou republiku výhodné. Objem peněz na tuto podporu bude podle něj činit nejvýše 2,5 miliardy korun.
Odborníci o šrotovném pochybují
Poslanci v květnu šrotovné schválili jako jedno z protikrizových opatření. Šrotovné se bude vyplácet ve výši 30.000 korun při nákupu vozidla s benzinovým nebo naftovým motorem s cenou do 500.000 korun. Výměnou za to majitel musí nechat zlikvidovat automobil starší deseti let.
Zvýhodněni budou lidé, kteří si budou chtít pořídit vůz s alternativním pohonem, například elektromobil, automobil s hybridním motorem nebo s pohonem na stlačený plyn. V takovém případě bude šrotovné činit 60.000 korun a limit na cenu kupovaného vozu bude 700.000 korun. O příspěvek 30.000 Kč se bude žádat u Státního fondu životního prostředí.
Systém šrotovného, o jehož dlouhodobém účinku panují mezi odborníky stále větší pochybnosti, platí v současné době podle dostupných údajů v deseti zemích Evropy, mimo jiné například v Německu, Rakousku, Británii nebo na Slovensku. Cílem opatření je podpořit automobilový průmysl, který je jedním z hlavních obětí současné ekonomické krize. Kromě zvýšení projede automobilů má systém šrotovného také omezit znečišťování ovzduší tím, že na silnicích ubude starých a méně úsporných vozidel.
