Prezidenti Barack Obama a Ronald Reagan, jejich spolustraníci demokratický viceprezident Al Gore či republikánský ministr zahraničí Colin Powell mají alespoň jednu věc společnou. Jsou totiž „trekkie“, jak si sami říkají fanoušci sci-fi fenoménu Star Trek, který ve čtvrtek slaví 50 let od svého prvního uvedení na televizní obrazovce.
Herecká sázka na jistotu. V nejúspěšnějších filmech hrají Čermák a Bydžovská |
„Mám rád Klingony, připomínají mi Kongres,“ přirovnal válečnickou nepřátelskou rasu k reáliím americké politiky Reagan, sám bývalý hollywoodský herec.
Kouzlu hvězdné lodi Enterprise (NCC-1701) propadlo už několik generací světových lídrů politiky i byznysu. Řadí se kním třeba jordánský král Abdalláh II.,který si dokonce v jednom díle i zahrál cameo, miliardář Richard Branson nebo Bill Gates.
Mezi prvními, komu učaroval, byl vůdce hnutí za lidská práva Martin Luther King, „Jsem největším fanouškem Star Treku na této planetě a ten nejzapálenější obdivovatel poručice Uhury,“ prohlásil King, který neopomněl zdůraznit význam postavy černošské spojovatelky, jedné zprvních afroamerických postav vhlavní roli seriálu v USA.
Vrchol průmyslové revoluce
Půlstoletí stará fantazie má přitom hned několik naprosto vážných ekonomických významů. Jen třináct celovečerních filmů vydělalo dodnes přes dvě miliardy dolarů, poslední z nich přišel do kin letos v létě. Šestice seriálů se pak vysílala prakticky ve všech zemích světa a další příjmy jdou ze značky.
Co měl být původně „vesmírný western“, se postupně vyvinulo v předobraz 23. a
Nejstahovanějším filmem roku je nový Star Trek |
hlavně 24. století, který stojí za hlubší zkoumání ekonomů. Zvláště dnes, kdy uvažujeme o tom, jak naše životy asvět promění robotická práce, která je ve Star Treku běžná.
„Je to úplný konec průmyslové revoluce. Nikdo nemusí pracovat a to se odráží v organizaci celé společnosti a chování lidí,“ popisuje pro magazín Index LN Manu Saadia, autor letos vydané knihy Trekonomics, rozboru ekonomiky světa Star Treku.
Motivací lidí je tak výlučně reputace a prestiž. „Lidé dělají, co jim dává smysl, co je baví. Získávají uznání společnosti třeba itím, že ji vylepšují v menších, drobnějších věcech. Ne každý může být kapitán Enterprise,“ vypráví původem francouzský ekonom, co nás možná již brzy může čekat v praxi.
Kořeny v dnešní ekonomii
Další obrovskou změnou je pak odstranění materiální nouze díky vynálezu takzvaného replikátoru. Přístroje, který umí s prakticky nulovými náklady vytvořit kromě několika vzácných zdrojů a živých organismů téměř cokoliv.
Zcela tak zaniká koncept vzácnosti a ekonomické pojetí trhu se zbožím a službami.
„Zboží se mění na veřejný statek, tedy všem bez omezení dostupnou službu, za kterou se přímo neplatí, jako třeba GPS, rádio nebo vzduch,“ popisuje Saadia, sám investor žijící v Los Angeles na západním pobřeží USA, kde se věnuje nadějným technologickým společnostem.
Fakticky se běžné hmotné věci ekonomicky chovají jako dnes informace nebo autorská práva, například články na internetu. Lze je kopírovat donekonečna se zanedbatelnými náklady. Nejde přitom o naprostý výmysl, ale opět dotažení současného vývoje lidstva.
„V podstatě je to koncept, který je zakořeněný hluboko už vdnešní ekonomii. Celá ekonomie Star Treku je pevně zakotvená v současném ekonomickém myšlení, navazuje na vývoj a vědomosti, které máme hlavně za poslední století,“ doplňuje.
FENOMÉN STAR TREK
|
Řada věcí je sice stále vzácných, třeba umění a rukodělná výroba, pro které se otvírá naopak obrovský prostor. Jen na nich není jednoduše cena, za kterou se kupují nebo prodávají.
Zásadní otázkou seriálů i dnešních ekonomů je pak altruismus. „Pojetí spravedlnosti je velké téma pro celou zápletku a chování postav,“ uzavírá Saadia.
Rozhovor s autorem knihy Trekonomics čtěte v magazínu Index LN, který výchází v Lidových novinách v pondělí 12. září!