Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Stát otevře peněženku. Posílí investice do dálnic i bezpečnosti

Ekonomika

  6:00
PRAHA - Vlády po celém světě i v Česku začnou letos sypat peníze do ekonomiky. Přidají se tak k centrálním bankám, jež do ní od krize napumpovaly obří sumy, ale zatím bez zásadního úspěchu. V roce 2017 se tedy zkusí jiná medicína: státní investice. K větším vládním výdajům na dálnice, školy, důchody či třeba platy státních zaměstnanců přispějí volby v trojici klíčových evropských zemí – Francii, Německu a Nizozemí. A také u nás.

Dálnice D8 krátce před otevřením. Ilustrační foto. foto:  Dan Materna, MAFRA

„Zdá se mi, že svět k takzvané fiskální expanzi směřuje, podívejte se na to, co chystá Donald Trump. To samé v Evropě, kde se nejspíš bude více utrácet za armádu. Uvolněnější fiskální politiku si umím představit. Neříkám, že je to dobře, nebo špatně, svět k tomu ale míří,“ říká v rozhovoru pro LN někdejší guvernér České národní banky Miroslav Singer.

A není jediný, kdo si to myslí. I ekonomové se shodují, že český stát by měl více utrácet. V úterý ministerstvo financí pravděpodobně ohlásí přebytkový rozpočet, loňské investiční výdaje ale byly ke konci listopadu meziročně nižší o 52 miliard korun.

K větším investicím vlády nabádají Mezinárodní měnový fond, OECD i Evropská komise. Útraty státu, a to především na infrastrukturu, hlásá stále populárnější ekonomická politika zvaná „new view“, se kterou jako první přišel bývalý americký ministr financí Larry Summers.

Příklon k této politice bude znamenat také růst zadlužení jednotlivých států. Již dnes se ostatně předpokládá, že Itálie, Španělsko i Portugalsko nesplní svůj cíl snížení rozpočtového deficitu pro roky 2016 a 2017. Zadlužení Česka nicméně klesá, za uplynulý rok bude nejnižší v posledních pěti letech. Jak připomíná Singer, zásadní pro nadcházející rok také je, že svět se z největší ekonomické krize od velké deprese už probral.

„Tehdy byla v řadě zemí třetina lidí bez práce, konaly se hladové pochody, k moci se dostávaly diktátorské režimy a svět směřoval k velkému konfliktu. S tím se nedá současná situace srovnat. My teď jen vyměňujeme jedny demokratické vůdce za druhé,“ říká exguvernér s tím, že lidé dnes netouží po násilném řešení. Právě proto, že krize nebyla tak hluboká.

Autoři: ,