Základní obrysy jsou jasné. Nové jaderné bloky a obnovitelné zdroje budou postupně nahrazovat uhlí při výrobě elektřiny. To však přinese jednu nevýhodu - výkon jaderných elektráren i obnovitelných zdrojů lze těžko regulovat.
INFOGRAFIKA |
Lokality vytipované pro stavbu nových přehrad s přečerpávacími elektrárnami.Řešení mají přinést přečerpávací vodní elektrárny. Tedy dvojice nádrží - jedna na kopci a druhá v údolí. Přebytek elektřiny v noci lze využít k přečerpání energie do horní nádrže. A když je elektřiny naopak nedostatek, vodu z horní nádrže lze "prohnat" přes turbíny do spodní přehradní nádrže.
Ředitel odboru elektroenergetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu Roman Portužák uvedl, že ministerstvo již vytipovalo šest vhodných lokalit. Za tu úplně nejvhodnější označil Slavíč u FrýdkuMístku. Zde by mohla vyrůst elektrárna, která by svým výkonem dvojnásobně překonala dosud největší podobné zařízení - Dlouhé Stráně v Jeseníkách.
Peníze se vrátí do deseti let
Každá z elektráren by vyšla na 20 až 30 miliard korun. Podle Portužáka by případnému investorovi přinesla velmi zajímavé výnosy. "Návratnost investice by se pohybovala od sedmi do deseti let," uvedl Portužák na odborné konferenci Čepkon v Praze.
Blíže k realizaci má ale jiný projekt. Firma Synergion uzavřela před dvěma lety s městem Meziboří smlouvu o společné přípravě projektu přečerpávací elektrárny v Šumném dole v Krušných horách. Podle vyjádření starosty Meziboří Petra Červenky je projekt, který letos převzal nový investor Energion, stále aktuální. Elektrárna má být v provozu v roce 2020.
Zprovoznění dalších takových elektráren by uvítal provozovatel přenosové soustavy ČEPS. "Přečerpávací elektrárny jsou nezastupitelné pro poskytování služby rychlý start při poruchovém výpadku bloku s velkým výkonem," zmínila mluvčí ČEPS Zuzana Dvořáková.
ČEZ se stavět nechystá
V Česku jsou nyní v provozu tři velké přečerpávací elektrárny -Dlouhé Stráně, Dalešice na jižní Moravě a Štěchovice na Vltavě. Všechny tři vlastní společnost ČEZ. Ta však výstavbu dalších takových elektráren nepřipravuje. "Vhodné pro vykrývání špiček spotřeby jsou dva typy elektráren - přečerpávací vodní elektrárny a plynové elektrárny. A z ekonomického pohledu jsou plynové elektrárny již delší čas výrazně efektivnější," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Výstavbu přečerpávací elektrárny nechystá ani Energetický a průmyslový holding, který je druhým nejsilnějším hráčem v české elektroenergetice. Zatím největším přečerpávacím vodním zdrojem v Česku jsou Dlouhé Stráně v Jeseníkách s výkonem 650 megawattů. V provozu jsou již 15 let. Podle starosty Loučné nad Desnou Pavla Martínka má provoz elektrárny pozitivní dopad. Poskytuje pracovní místa a přitahuje do obce 60 tisíc turistů ročně.
Starosta si postěžoval na přístup společnosti ČEZ, která obci přispívá jen nahodile. "Chovají se k nám dost macešsky. S přístupem k obcím v okolí jaderných elektráren Temelín a Dukovany se to nedá srovnat," řekl LN Pavel Martínek.
