Tomu vadí, že firma, která žádá o státní dotace, vyplácí vysoké platy svému vedení. Navíc upozornil na to, že ve zprávě o hospodaření pošta „čaruje“ s platy svých šéfů. Spolu s dalšími senátory proto Michálek usiluje o změnu způsobu odměňování šéfů státních podniků i samotného jejich výběru.
Dále v pondělních LN najdete:Jak strčit nos mezi špiony
Vláda přemýšlí, jak účinněji dohlížet na tajné služby, kterým nově přidává pravomoci. I dvoustupňová kontrola zpravodajců, kteří vyjdou státní kasu ročně na čtyři miliardy, však může být bezzubá.
Jak hlídat špiony, aby nezneužili svoje mimořádné pravomoci. S tím si láme hlavu premiér Bohuslav Sobotka, představitelé opozičních stran i samotní zpravodajci. Ti už přitom brzy získají zásadní oprávnění – prolamovat daňová tajemství, vyžadovat nové informace od telefonních operátorů a dostávat více údajů od bank. Papuánci v pralese zaskočili české vědce hudbou z mobilů
Do melanéské vísky Yawan, která je od Prahy vzdálena zhruba 14 tisíc kilometrů vzdušnou čarou, poprvé dorazil v červenci 2009. Mezi Papuánci – přesněji lidmi z kmene Nungonů – dlouhodobě pobýval už třikrát.
„Změny jsou za pouhých šest let obrovské. Letos v lednu lidem do horské oblasti připutoval mobilní signál. Co to dokázalo s kulturou udělat během čtvrt roku, je neuvěřitelné. Hodně lidí už má mobilní telefon, nabíjejí jej solárně a používají i ke stahování hudby,“ líčí Martin Soukup.
Soukup je kulturním antropologem neboli etnologem, jenž studuje cizí zvyky a jiné kultury. Nedávno se vrátil ze svého třetího výzkumu na daleké Papui-Nové Guineji. REPORTÁŽ PETRY PROCHÁZKOVÉ: Ve frontě na válku se nepředbíhá
ARŤOMOVSK (Ukrajina) Směrem od Gorlovky je slyšet střelbu. Podle Kyjeva stříleli separatisté. Rebelové tvrdí, že obytné čtvrti ostřelují ukrajinští vojáci. Jisté je jedno – jde o dělostřeleckou palbu kalibru 152 mm, což zakazují oběma stranám mírové dohody z Minsku. Přesto lidé stojí bez viditelné paniky v dlouhých frontách, aby se mohli vrátit domů, do Doněcka.
„Jestli neprojedeme dnes, a to teda neprojedeme, přespíme v támhletom křoví,“ mne si bradu muž ve středních letech s kapesníkem na hlavě. Má rozepnutou košili a z čela, přes tváře, po krku na hruď a důstojné břicho mu tečou potoky potu. Křoviska, na něž ukazuje, jsou vzdálená asi 60 metrů. „V autě bude nesnesitelně,“ uvažuje dál. „A taky kdyby se strefili do fronty, je lepší být v křoví než v autě.“ Říká to klidně, jako kdyby probíral se svou ženou, kam pojedou letos na dovolenou. |
