Manažeři řetězců pochopili, že v době kdy ekonomika trvale roste a o místa není nouze, musí lidem výrazně připlatit. A nadto být i vidět. Třeba supermarkety Lidl na billboardech a letácích otevřeně nabízejí dříve nevídané částky: nástupní mzda prodavačky v Berouně 20 tisíc, po dvou letech 21 600.
To sice není průměrná hrubá mzda v Česku, která aktuálně činí 27 220 korun, ani její medián (23 527 korun). Přesto jde v porovnání s předešlými lety o výrazný rozdíl. Nástupní mzdy u prodavaček začínaly v Lidlu kolem patnácti tisíc korun.
Béda Trávníček míří na východ. Číňané koupili Mountfield |
„K 1. červnu jsme navyšovali mzdy u pozic prodavač/prodavačka a skladník/skladnice o více než 20 procent. Zároveň jsme zvyšovali i nástupní mzdy. Každý nový zaměstnanec u těchto pozic dostal o celých 25 procent vyšší mzdu než dosud,“ popsala mluvčí Lidlu Zuzana Holá.
Není to náhoda. V polovině roku začaly přidávat i další řetězce na českém trhu. Kaufland podle svého vyjádření zvýšil mzdy až o pětinu – zejména pak lidem pracujícím přímo v obchodech, o ně je letos na trhu největší rvačka. Přidáno dostalo kolem dvanácti tisíc jeho zaměstnanců. Kolik je průměrná mzda pokladních či skladníků, však nechtěli zástupci Kauflandu prozradit.
KOLIK LETOS PŘIDALY
|
Internetový obchod Amazon, který vedl letos v Česku snad nejviditelnější náborovou kampaň, pak v průměru nabízí 19 200 korun hrubého za práci v logistickém centru v Dobrovízi. To přibližně odpovídá penězům, které berou lidé v prodejnách „potravinových“ řetězců.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška už tyto firmy zkrátka nemohou dále přehlížet klesající nezaměstnanost. „Vzhledem k vzájemné ostré konkurenci na většině míst si řetězce nemohou dovolit, aby si zákazníci všímali prodlužování front u pokladen nebo prázdných regálů kvůli tomu, že je nemá kdo doplnit,“ uvedl Sobíšek.
Podle něj ale zvyšování mezd není pro firmy nijak zvlášť bolestivé – hlavně díky rekordně vysoké obchodní marži a rostoucím tržbám.
„Není proto divu, že mění svou politiku odměňování. To se ostatně děje ve velkých městech s nízkou nezaměstnaností již nejméně dva roky. V poslední době ovšem přibývají i menší sídla,“ všiml si Sobíšek.
A co další řetězce? O patnáct procent letos přidávalo vedení Penny Marketů, Tesco přihodilo šest procent. Nakonec zvýšení mezd slíbil i Ahold, jeden z nejšetrnějších řetězců, který podle svých údajů aktuálně platí v průměru 15 500 korun měsíčně (odboráři uvádějí částku zhruba o tři tisíce nižší – pozn. red.). Po tvrdých vyjednáváním včetně nezvyklé intervence premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) došlo mezi manažery a odboráři v prosinci k dohodě na zvýšení mezd o 8,5 procenta.
Dojde k němu v příštím roce. Nadto dostanou letos lidé z firmy provozující supermarkety Albert i vánoční tisícovku navrch.
Náborová kampaň řetězců byla logicky ještě intenzivnější v předvánočním období, kdy obchody potřebují nejen stálé zaměstnance ale i větší množství brigádníků. Například Tesco využívalo ve velkém inzertní plochy, pracovní portály, ale i rádiové spoty.
Češi brali v roce 2014 je třetinu průměrného platu v EU |
„Současná situace na trhu práce si vyžaduje rozsáhlejší snahy z hlediska náboru nových kolegů, proto se společnost rozhodla vytvořit cílenější, větší a poutavější kampaň, než tomu bylo v minulých letech,“ popsal mluvčí Teska Václav Koukolíček.
Ačkoliv řetězce letos lidem výrazně přidaly, zástupcům odborů to stále nepřipadá přiměřené.
„Hlavním důvodem je dlouhodobý nedostatek zaměstnanců, na který musejí firmy reagovat. Nicméně mzdy v obchodě jsou obecně stále nízké,“ podotkla Renáta Burianová, předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu.
