Dlouho slibovaná rekonstrukce dolní části Václavského náměstí se na konci loňského roku rozhýbala. Projekt získal po 11 letech územní rozhodnutí. Jenže, i když vedení magistrátu jej považuje za jednu ze svých priorit a rádo by s obnovou začalo už příští rok, vyhráno zdaleka nemá. A termín zahájení úprav by nemusel být poslední.
Parkovací agonie na kraji Prahy: Středočeši můžou jezdit z P+R autobusem, míní starosta |
Už teď se začínají ozývat „protestující“. Proti úpravám se odvolala třeba Česká telekomunikační infrastruktura (Cetin). Firma, jejímž vlastníkem je skupina PPF Petra Kellnera, spravuje telefonní a datové kabely pod náměstím. V podkladech pro územní rozhodnutí jí chybí její stanovisko.
„Probíhají jednání mezi Cetinem a projektanty tak, abychom nalezli řešení, které bude schůdné pro obě strany. Jsem přesvědčena, že odvolání bude v souladu se správním řádem vypořádáno a žádné zdržení už nenastane. Projektovou dokumentaci zpracovávali inženýři a architekti s největší možnou odborností a následně ji posvětily i všechny dotčené orgány,“ řekla LN primátorka Adriana Krnáčová (ANO).
Podle informací LN není odvolání Cetinu pro magistrátní úředníky žádná novinka a s firmou už se domluvili. Ta by měla podle zdroje z magistrátu svoje odvolání na základě dohody stáhnout.
Společnost se nechtěla k záležizosti během správního řízení vyjadřovat. „Naším cílem není zabránit stavebním úpravám náměstí, ale vyřešit přeložení existující telekomunikační sítě uložené v místě plánovaného provádění stavebních prací,“ uvedla nicméně.
Praha chce postavit metro D nejdřív bez stanic. Jezdilo by se jen na konečnou a na přestup |
Proti úpravám se postavily také dva spolky Tilia Thákurova a Pankrácká společnost – oběma předsedá Marie Jelínková, zastupitelka zvolená za Stranu zelených v Praze 4. Té vadí především plánovaná výsadba platanů namísto současných lip. Podle architekta Vladimíra Vacka ze společnosti Cigler Marani Architects je důvodem to, že lípy nepropouští dostatečně světlo a lákají mšice.
To je ale podle Jelínkové nesmysl. Protože se na Václavském náměstí počítá dohromady se čtyřmi řadami stromů, výměna lípy za platan podle ní nic nevyřeší.
Vadí jí i nedostatek laviček, které by sloužily lidem k tomu, aby se na náměstí mohli zdržet. Av neposlední řadě má problém s rampami, které vedou do zatím neexistujících podzemních garáží. Projekt počítá s tím, že budou pro budoucí garáže stavebně připravené. Rampy se nelíbí ani Klubu za starou Prahu.
Běh na dlouhou trať
Vadí ale také Národnímu památkovému ústavu (NPÚ), což je mnohem závažnější. Ústav podal už ke konci loňského roku podnět k zahájení přezkumného řízení na ministerstvo kultury. Odpověď zatím nedostal.
„Magistrát podle nás rampy řádně a dostatečně neodůvodnil. V jednotlivých výrocích si také odporuje, což by se u takto důležité stavby nemělo stát,“ vysvětlila Andrea Holasová z Územního odborného pracoviště NPÚ. Památkáři se domnívají, že by nájezdy a výjezdy vytvořily bariéru podobně jako magistrála, která odděluje horní část Václavského náměstí od Národního muzea.
Památkový ústav se podle ní ale nezabývá jen rampami, projednává celý koncept. „Každý takhle velký a důležitý projekt je běh na dlouhou trať,“ tvrdí Holasová.
Musíme to dotáhnout
Právě rampy zdržovaly projekt od vypsání architektonické soutěže před lety nejvíc. Uvědomuje si to i vedení města.
„Nikdo se do toho nechtěl pouštět, protože bylo jasné, že to nebude jednoduchý projekt. Já to ale beru spíš jako výzvu a jsem přesvědčena, že pokud chceme Václavskému náměstí vrátit jeho historickou funkci, tak rekonstrukci v této podobě musíme dotáhnout,“ věří primátorka.
Revitalizace dolní části Václavského náměstí by měla stát zhruba 150 milionů korun. Rozšířit by se měly především plochy pro pěší, a to až na 17 metrů. Na náměstí by měl být stejný režim, který panuje v pěších zónách. Rozdíl mezi povrchem vozovky a chodníku by měl být dva centimetry.
Rozšířit by se mělo rovněž stromořadí, naopak parkovacích míst podle projektu ubyde.