2. září 2008 9:44 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

Švec se pozná podle
palce. A ten se dědí

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 46Diskuse
Tomáš Baťa mladší zemřel v 93 letech. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tomáš Baťa mladší zemřel v 93 letech. | foto: Ondřej Němec, Lidové noviny
Před čtyřmi lety, 6. února 2004, poskytl podnikatel Tomáš Baťa poslední rozhovor LN, který vyšel v magazínu Pátek. Přinášíme jeho zkrácenou verzi.

LN Pane Baťo, díváte se lidem na boty?
Samozřejmě! Celý život. To bylo přece moje živobytí. Já mám dokonce od své paní povoleno dívat se dívkám na nohy.

LN Co o člověku poznáte podle jeho bot?
Velmi mnoho faktorů. O charakteru člověka vypovídá už to, jestli nosí pěkné nebo módní boty. Jestli je má čisté. Ale jaké má povolání, poznáte, jen když je třeba v pracovních botách. Jestli prodává v obchodě s obleky nebo automobily, na to už podle bot nepřijdete.

LN Jak se dneska obouvají Češi?
Naší zkušeností je, že se Češi obouvají dosti dobře. Rozhodně v porovnání tady s touto částí Evropy. Češi mají dobrý vkus, ale musím říct, že daleko víc nosí praktickou obuv než například Italové nebo Francouzi, kterým odjakživa silněji vládne módní diktát. Ovšem v dnešních dobách se značně rozšířil vliv sportovní obuvi. A to máme radost, protože sportovní obuv my jsme tady vždycky prosazovali.

LN Chodil jste vy sám vždycky v „baťovkách“?
Nosím všechny možné boty, protože tak poznáte konkurenci. Já jsem dokonce jeden čas nosíval na každé noze jinou botu, protože se tak nejlíp porovná, která je pohodlnější.

LN Být jediný syn, předurčený k pokračování rodinné dynastie, to muselo být i břemeno. Jak moc přísnou výchovu jste měl?
Byla přísná, ale zase ne... (hledá slovo) přes přísná. Musím vám říct, že otec v jednom často citovaném článku napsal, že má tisíce synů, třebaže jen jeden nese jeho jméno. A že ten nejlepší z nich dostane jeho housle. To byla jasná výstraha, že mě nepovažuje za samozřejmého nástupce. Otec mě velmi brzo začal posílat do světa, už tak v sedmi letech mě například vyslal samotného na prázdniny do Německa. A dost brzo jsem taky odjel na dva roky do školy do Anglie, což bylo velmi příjemné, protože v Anglii měli třikrát za rok měsíc prázdnin a mohl jsem domů.

LN Na co váš otec kladl při výchově největší důraz?
Určitě na světový rozhled. Ale úplně nejvíc a absolutně na mou samostatnost. Řeknu vám jednu historku: Tenkrát byly otevřené automobily a jednou jsme jeli, můj otec, moje matka, ještě jedna osoba z podniku a já, do Brna, kde měl otec nějaké jednání. A po cestě mi ulítla čepice. Zastavilo se a čepice se našla. Možná za deset dvacet minut zmizela čepice podruhé a to už se otec začal dívat na hodinky. A někde u Vyškova ta čepice utekla potřetí. To už hrozilo, že přijedeme pozdě. Takže byla možnost tu čepici abandonovat (opustit) a to by můj otec dělal nerad. Dal mi tři desetikorunové bankovky a řekl, že tak čtyři kilometry nalevo vede železnice, že si mám najít čepici a vlakem se vrátit domů.

LN Kolik vám bylo?
No já bych řekl, že tak sedm osm. Ale já si uvědomil, že přece rodiče budou muset zase jet zpátky. Takže když jsem čepici našel, vydal jsem se jim naproti a opravdu jsem za několik hodin viděl, jak se náš auťák vrací. Otec měl obrovskou radost, jak jsem se zachoval, a ty peníze mi nechal.

LN Je pravda, že v 80. letech vás komunisté kontaktovali s nabídkou spolupráce?
Ano, několikrát nám navrhovali kontakt. Ale my jsme měli zásadu, že s komunisty se nepaktujeme. Když se pak po letech trochu uvolnila možnost mezinárodní spolupráce, měli jsme nějaké schůzky s českými vládními reprezentanty, ale k ničemu to nevedlo. Protože oni neměli... (hledá slova) Zkrátka bylo to nechutné.

LN V jakém smyslu?
Proč nechutné? Spolupracovat s lidmi, kteří zničili naše dílo? Já jsem byl několikrát pozván do Mnichova do Rádio Free Europe, kde jsme mluvili i o tom, jestli stojí za to s nimi mít kontakt. A někdy se také trošičku hrála nějaká hra. Ale nikdy jsme nečekali, že bychom mohli podstatně ovlivnit politický vývoj. Tu demontáž bylo nutno udělat zevnitř a nakonec se to zaplaťpánbůh podařilo.

LN Pozná se podle něčeho švec na první pohled?
Jistě. Podle takového palce. (ukazuje velký a velmi zahnutý palec pravé ruky) To je takzvaný ševcovský palec. (zadívá se mi na ruku) Ale vy máte taky ševcovský palec!

LN Však můj dědeček byl švec...
Tož máme ševcovské palce! A jestlipak víte, od čeho to je? Když se vyráběly boty, tak se ta podešev musela ukrojit a pak uhladit palcem, aby to pasovalo. (předvádí mi na stole, jak se palcem uhlazovala podešev) A to se dědí.

LN Váš syn má ševcovský palec taky?
Hergot, víte, že to nevím? Tak to se teprve musím podívat...

  • 46Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz