Světové trhy prosí Řecko: Požádejte o pomoc hned, než bude pozdě!

Jak na tom vlastně teď Řecko je? Řecká vláda ve včera uvedla, že rozpočtový deficit země za loňský rok dosahuje 12,9 procenta hrubého domácího produktu. To je asi dvakrát tolik, než země uváděla dříve, což už nikoho moc nepřekvapí, protože o schopnostech Řeků falšovat statistiky se vyprávějí legendy. Horší je, že rozpočtová díra je čtyřikrát hlubší, než dovolují pravidla Evropské unie o fiskální kázni. Atény nicméně slibují, že v letošním roce deficit srazí na přijatelnějších 8,7 procenta HDP. Jenomže je ve ve hvězdách, jak to Řekové vlastně zvládnou, když si na splácení svých obřích dluhů půjčují stále dražší a dražší peníze.

Řecký problém, který děsí finanční trhy, spočívá v tom, že se zemi zvyšují náklady na stále rostoucí úroky, které musí splácet. Investoři navíc nemají o státní dluh zájem ani při takto velkém výnosu a státní pokladna musí každou chvíli vyschnout.

Atény tak zkrátka nemají důvod čekat a musí začít jednat čili oslovit Mezinárodní měnový fond. "Teď je na řecké vládě, aby se veřejně obrátila na Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond a požádala o finanční pomoc a o podporu," prohlásil včera nekompromisně hlavní analytik mezinárodní ratingové agentury Fitch Ratings Chris Pryce.

Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu přesto dnes na dotaz novinářů řekl, že o aktivaci dohodnuté pomoci Atény zatím neuvažují. "Řecko nemá v úmyslu mechanismus využít," řekl podle agentury AP ministr.

Čtěte více: Řecko neudrží dluhy ani s pomocí Unie. Bankrot prý nelze odvrátit

Až se situace vyhrotí, nebude cesty zpátky...

A aby to bylo pro Řeky ještě komplikovanější, ukázalo se, že německá Bundesbanka není nadšená z toho, že zrovna Německo má posílat do Atén peníze. Uvedl to včera list Frankfurter Rundschau s odvoláním na interní materiály centrální banky Německa.

Každopádně Řekové by se nejdříve v případě potřeby měli obrátit s žádostí o finanční pomoc na Mezinárodní měnový fond. Teprve poté, pokud by Atény potřebovaly další peníze, by mu jednotlivé země eurozóny poskytly úvěry.

Právě tato situace ale země eurozóny děsí. Maastrichstká smlouva, na které je současné evrospké společenství založeno, totiž zakazuje půjčky mezi členy Unie za nižší, než je trží úrok. V případě, že se ale země dostane do spárů MMF, tržní úroky již zřejmě překročily udržitelnou úroveň a samotným zásahem fondu se ještě raketově zvýší.

Čtěte více: Renomovaní profesoři chtějí dosáhnout odchodu Německa z eurozóny

Pokud by tedy členové eurozóny chtěli Řecku po zásahu MMF opravdu pomoci a nabídnout půjčku s přijatelnými úroky, museli by unijní pravidla porušit. A v takovém případě je téměř jisté, že by podobná pomoc byla napadena u některého soudu. Například v Německu už dnes několik významných skupin dalo jasně najevo, že by netržní úroky nechaly přezkoumat německým ústavním soudem.