Situace dospěla tak daleko, že Moskvu navštívil šéf RFE/RL Steven Korn, aby současným i bývalým zaměstnancům vysvětlil, proč se stanice přesune z éteru na internet. Podle něj přechod z radiových vln na internet neznamená podvolování se tlaku ruských úřadů, jak tvrdí bývalí zaměstnanci rádia a představitelé ruské opozice.
Odchod z rozhlasových vln, plánovaný na 10. listopadu, je zdůvodňován zákonem, který nedávno podepsal ruský premiér Dmitrij Medveděv. Podle nové právní úpravy nesmějí v Rusku vysílat rozhlasové stanice s větším než osmačtyřicetiprocentním podílem zahraničního kapitálu. Rádio Svoboda, které od jeho založení v roce 1949 financuje americký Kongres, tuto podmínku nesplňuje.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Podle mě to, co děláme, nám jenom pomůže posílit pozici. Náš kurz neměníme ani o chlup. Jediné, co měníme, je přístup, protože se přizpůsobujeme novým okolnostem," prohlásil Korn. Poukázal také na to, že dosavadní vysílání na středních vlnách poslouchalo méně než 0,1 procenta Rusů a že Rusko se silně změnilo od dob studené války, kdy se přes železnou oponu posílaly balony s letáky. Teď je nezbytné sáhnout po modernějších technologiích. Podle nové šéfky ruského vysílání Maši Gessenové, je úkolem nové redakce učinit stanici zajímavější. Zároveň slíbila zachovat mnoho z dosavadních pořadů.
Bývalí zaměstnanci, kterým se podařilo proniknout na pondělní schůzku, si však stěžovali, že vedení neodpovědělo na jediný konkrétní dotaz, například proč rozpustilo dosavadní internetovou redakci. Komentátor Michail Sokolov, který ve službách RFE/RL pracoval více než dvě desetiletí, obvinil Korna nejen z neprofesionality, protože prý nevyužil všech legálních možností zachovat ruské vysílání, ale i ze "zrady amerických ideálů demokracie".
Změna plánů?
Minulý týden sedm ruských obránců lidských práv, včetně veteránky sovětského disentu Ljudmily Alexejevové, bývalého politického vězně Vladimira Bukovského či šéfa nevládního sdružení Memorial Sergeje Kovaljova, požádali Kongres USA a šéfku americké diplomacie, aby přiměly vedení RFE/RL ke změně plánů. Zrušení vysílání na středních vlnách jde podle nich ruku v ruce s útoky ruského režimu na univerzální hodnoty svobody, demokracie a lidských práv. "Žádnému KGB (sovětské tajné policii) se nepodařilo uškodit pověsti Rádia Svoboda a USA v Rusku tolik, jak to udělali američtí manažeři RFE/RL," soudí ruští disidenti.
Kvůli tlaku ruských úřadů už musela Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) v říjnu ukončit své působení v zemi. Podle mluvčího ruské diplomacie prý USAID rozdělováním svých grantů nevládním organizacím negativně ovlivňovala ruskou politiku. Kritici režimu však namítají, že USAID financovala nejen monitoring volebních podvodů, ale i malé nevládní organizace působící v sociální sféře v regionech, pro které jsou příspěvky od státu nedosažitelné.
Ještě před březnovými prezidentskými volbami Vladimir Putin obviňoval Washington, že financuje opoziční protesty proti režimu. Po Putinově návratu do Kremlu byl přijat zákon, který nutí nevládní organizace přijímající zahraniční granty označovat se za "zahraničního agenta", což má v Rusku špatný zvuk.
