Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

‚Tanec, víno, vepřové‘. Íránskou cenzurou neprojdou, web jim dává šanci

Média

  6:05
TEHERÁN - Pro konání mezinárodního knižního veletrhu je to dost nečekané místo. V tomto období roku se ale prostory obří teheránské mešity Mosala pravidelně mění v labyrint stánků, v nichž nakladatelé představují své nejnovější tituly. Díky nabídce velkorysých slev mnozí z nich během deseti dnů prodají více knih než za celý zbytek roku.

Cenzura - ilustrační foto: Shutterstock

Veletrh ročně přiláká asi pět milionů návštěvníků a předčí tak například i slavný frankfurtský knižní veletrh, píše britský list The Guardian. Všechny knihy, které se tu vystavují, prošly schvalovacím procesem a některé z nich i přísnou cenzurou, jak je to u každé knihy vydané v Íránu běžné. 

Jak se tisklo v utajení? Výstava odkrývá poklady samizdatu

Při návštěvě veletrhu dostal tento týden duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí jako dárek perský překlad knihy On China (O Číně) Henryho Kissingera. Na stáncích je možné sehnat ale třeba i memoáry Hillary Clintonové Hard Choices (Těžká rozhodnutí) rovněž přeložené do perštiny.

Vedle tohoto knižního veletrhu existuje však v Íránu ještě jeden, neoficiální. Je na internetu a na rozdíl od svého tradičního souputníka není svázán pouty cenzury.

Írán patří spolu se Saúdskou Arábií, Ázerbájdžánem a Čínou do desítky zemí světa s nejtužší cenzurou. Digitální doba však představuje novou výzvu pro systém íránské cenzury. Stále více spisovatelů a překladatelů publikuje své práce na internetu, aby se vyhnuli mučivému procesu zkoumání svého textu řádek po řádku, který je podmínkou vydání knih. Nárůst ceny papíru navíc přivedl řadu čtenářů k nákupu elektronických knih. Státní televize už v nich rozpoznala novou hrozbu, která by podle ní měla být brána vážně.

Kontrolu knih má na starosti ministerstvo kultury a islámské orientace. Anonymní cenzoři, pro něž se v perštině používá slova „momajezí“ (hodnotící) pracují téměř nepřetržitě, aby z textů odstranili vše, co by mohlo být považováno za obscénní, nevhodné či politicky nepřijatelné. Jsou mistry v hledání jehly v kupce sena, jejich identita ale není veřejně známá.

Internet dává novou šanci zamítnutým

Někteří cenzoři jsou proslulí svým přístupem „Ctrl+F“, tedy používáním počítačové zkratky, která umožňuje vyhledat a posléze vymazat zakázaná slova jako polibek, tanec, vepřové či víno. Jiní naopak čtou knihy celé, aby jim vůbec nic neuniklo.

Digitální svět ale nabídl nové alternativy. Íránské internetové nakladatelství Nogám pomáhá autorům se zveřejněním knih na internetu. Vydavatelka Azáde Íraváníová už prý od roku 2013 pomohla na svět 25 titulům. Jejich autoři většinou žijí v Íránu, jsou si ale vědomi, že by jejich texty do tisku přes cenzory nikdy neprošly.

Román kontroverzního nositele Nobelovy ceny Mo Jena vychází česky

„Pokud jste v Íránu a vaši knihu odmítnou či zcenzurují k nepoznání, pak ji můžete buď vyhodit nebo uložit do šuplíku. Internetová nakladatelství dávají ale těmto lidem novou šanci,“ říká Íraváníová. V nakladatelství Nogám vyšla například básnická sbírka Pajáma Fejlího, který se otevřeně hlásí ke své homosexualitě. Knihu satirika Ebráhíma Nabavího si uživatelé stáhli přinejmenším desetitisíckrát.

Podle Mahmúda Dúlatábádího, neslavnějšího žijícího íránského autora, se omezení od příchodu prezidenta Hasana Rúháního k moci poněkud uvolnila, cenzura ale i nadále existuje. Prioritou íránských intelektuálních kruhů je prý nyní pomoci Rúhánímu vyvést zemi z mezinárodní izolace. „Situace je mnohem lepší, spousta mých knih je ale stále zakázaná,“ říká Dúlatábádí.

Je lepší se veřejného mínění držet, než s ním bojovat

V projevu, jímž zahajoval teheránský mezinárodní knižní festival, Rúhání řekl, že cenzoři jednají často tak nahodile, že se může klidně stát, že kniha projde při svém prvním vydání, při druhém nákladu ji už ale zařadí na seznam zakázaných titulů.

Ministr kultury Rúháního vlády Alí Džannatí v roce 2013 uvedl, že pokud by nebyl „Korán poslán od Boha, íránští cenzoři by ho určitě odmítli“. V nedávném proslovu připustil, že íránská politika cenzury internetu a blokování satelitních kanálů se ukázala být neúčinnou. „Je to jako blokovat celou dálnici kvůli přestupku několika vozů,“ uvedl. „Nejlepším způsobem, jak kontrolovat veřejné mínění, je držet se ho, ne s ním bojovat,“ dodal Džannatí.

Sajjed Mostafá Razíí, mladý autor a překladatel, svá díla sice v Íránu vydává i v tištěné verzi, v elektronické podobě mu ale vyšlo hned devět titulů, z nichž čtyři jsou překlady básní Charlese Bukowského, které by povolení ministerských cenzorů nedostaly. „Cenzura je neúčinná a my už nežijeme ve 20. století: Lidé mají přístup k internetu a ten nezná hranice,“ říká Razíí.

Autoři: ,

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Prodej rodinného domu, 68 m2, Klášterec n/O, ul. Pod Skalkou
Prodej rodinného domu, 68 m2, Klášterec n/O, ul. Pod Skalkou

Pod Skalkou, Klášterec nad Ohří - Miřetice u Klášterce nad Ohří, okres Chomutov
3 075 450 Kč