Přesto jsou na tom ale české jaderné elektrárny, používající systém chladicích věží, lépe než jaderná zařízení s chlazením přímo z velkých řek. Ve Francii, Německu, ale i některých dalších evropských zemích se loni při podobné vlně veder v některých atomových elektrárnách dokonce na čas zastavil provoz.
"Voda, která odchází z temelínských chladicích věží, by měla mít v ideálním případě mezi 14 a 17 stupni Celsia. Za současného počasí ale její teplota přesahuje 23 stupňů," říká mluvčí Temelína Václav Brom. Chladicí věže podle něj slouží k tomu, aby voda, která v nich cirkuluje, ochlazovala horkou páru roztáčející turbínu. Čím vyšší je rozdíl mezi teplotou přicházející horké páry a párou ochlazenou, tím pracuje turbína s větší účinností.
"Při současných vedrech tak má jeden blok elektrárny výkon mezi 1004 a 1008 megawatty, zatímco při ideálních parametrech chladicí vody by mohl dosáhnout výkonu až o 10 megawatt vyššího," říká Brom. Provozovatel Temelína tak kvůli vedrům přichází o zhruba 300 000 korun denně. Taková je totiž cena elektřiny, kterou by elektrárna mohla vyrobit navíc, kdyby bylo počasí chladnější.
Polidšťující nátěr snižuje účinnost
Teplotu chladicí vody přitom mohou ovlivnit i takové "maličkosti", jako je nátěr chladicích věží. "Před lety se uvažovalo o tom, že by se věže nějakým způsobem ozdobily, něco by se na ně namalovalo, jako se to někdy děje v zahraničí. Projektanti ale podobné malby nedoporučili," tvrdí Brom.
Čtěte více: |
Tmavší barevné skvrny nebo prostě jiná malba by totiž znovu mohly negativně ovlivnit teplotní a především konstrukční vlastnosti železobetonových věží, natřených rovnoměrně šedou, neutrální barvou.
Ani při plánovaném rozšíření Temelína o další dva bloky se proto jiná barva nových věží nedá předpokládat, i když se to mnoha Jihočechům nemusí líbit. Temelín stojí na kopci a jeho 150 metrů vysoké věže a stoupající pára jsou viditelné až ze stokilometrové vzdálenosti. Po dostavbě elektrárny se počet věží zřejmě rozšíří na dvojnásobek.
Řada zahraničních elektráren přitom krajinný ráz tolik nenarušuje, protože místo ochlazování vody ve věžích se voda ochlazuje přímo v sousední velké řece nebo v moři. Například finskou jadernou elektrárnu Loviisa, ležící na kraji lesa u mořského pobřeží, spatří návštěvníci až těsně před vjezdem do areálu.
V České republice ale vzhledem k neexistenci veletoků a moře nepřipadá chlazení jiným způsobem než chladicími věžemi v úvahu.
Vroucí Rýn
Věže, které výrazným způsobem narušují krajinný ráz a působí v jihočeské krajině jako "pěst na oko", ale zase mají jiné výhody. "Při loňských vedrech se například v některých elektrárnách chlazených vodou z Rýna zastavil provoz. A to proto, že teplota vody také kvůli těmto elektrárnám přesáhla hranici zajišťující stabilitu života v řece," říká mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž.
Ze stejných důvodů přestaly pracovat i některé elektrárny ve Francii. Ani pravé zimní počasí s teplotami pod bodem mrazu není pro zajištění optimálního výkonu atomových elektráren ideální. "V mrazivé zimě se ve věžích zase musí vytvářet takzvaná zimní clona kvůli tomu, aby se v nich nevytvářela námraza. A to má opět negativní vliv na výkon a provoz turbíny," říká Václav Brom.
