15. června 2016 9:27 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Temné vize o brexitu: chaos, strach a
‚konec západní politické civilizace‘

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 5Diskuse
Titulní strana britského bulvárního listu The Sun ze 14. června 2016 - devět... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Titulní strana britského bulvárního listu The Sun ze 14. června 2016 - devět... | foto: The Sun / Faceboook / F. CerhaReprofoto
LONDÝN Pokud jde o možnost britského odchodu z osmadvacítky, nemají evropské úřady záměrně žádnou strategii. Úředníci v Bruselu dostali příkaz nezaznamenávat žádné scénáře písemně, aby se předešlo únikům a panice, uvedl vysoce postavený představitel jedné evropské vlády.

Vzhledem k potenciálním politickým i finančním otřesům kolem hlasování o brexitu není jasné, jestli by taková „cestovní mapa“ něčemu prospěla, píše na svém webu agentura Bloomberg, která se v analýze zabývá děním během prvního dne, týdne a 100 dnů poté, co by se Britové v referendu vyslovili pro opuštění unie.

Globální trhy už vydávají varování o možných dopadech ukončení členství Británie v unii na světovou ekonomiku. Předseda EU Donald Tusk zašel až tak daleko, že mluvil o konci „západní politické civilizace“.

Tuskovo přehánění zdůrazňuje, že evropské činitele čeká tváří v tvář možnému odchodu jedné ze zemí z EU úkol svazek zachovat. Ukončení členství některé ze zemí bylo přitom v době, kdy unie vznikla, nemyslitelné. Mechanismus pro opuštění unie byl uzákoněn až v roce 2009.

Jestli bude 24. června před svítáním zjevné, že Britové hlasovali pro odchod, budou hlavní představitelé EU od Berlína po Brusel v prvních 24 hodinách nuceni začít předcházet škodám. Podobně jako v případě řecké dluhové krize se už ten den večer patrně sejdou na nouzovém zasedání ministři financí eurozóny.

Trh bude pravděpodobně reagovat prudkými výkyvy libry, agresivnějšími zásahy švýcarské centrální banky a narůstající globální nestabilitou.

Boris Johnson, bývalý starosta Londýna a velký stoupenec brexitu.
Starosti Davida Camerona. Když britský premiér slíboval občanům referendum o setrvání v EU, jen stěží tušil, kolik z nich bude favorizovat odchod.

Měnový trh odchod Británie z EU nezohlednil, takže pokud nastane, „pád je velice pravděpodobný“, řekl Lother Mentel, výkonný ředitel společnosti Tatton Investment Management v Londýně.

„Museli bychom se v ten pátek připravit na krušné probuzení.“ Politické důsledky by byly ještě vážnější. Tradiční evropské protiváhy, Francie a Německo, kvůli jejichž vzájemné nevraživosti byla EU ustavena a měla ji odstranit, se budou snažit opět získat nějakou iniciativu. Už na 24. června plánují reakci, která by mohla zahrnovat závazek k hlubší integraci zemí eurozóny stejně jako deklaraci, že evropský sen zůstává naživu, uvedli tři lidé obeznámení s těmito plány.

„Evropská unie bude potřebovat věrohodnou strategii,“ řekl Guntram Wolff z bruselského ekonomického think-tanku Bruegel. „Aby zabránili postupnému rozpadání EU, budou političtí vůdci nuceni posílit atraktivitu EU a zejména francouzsko-německé spojenectví.“

ČTĚTE K TÉMATU

V prvním týdnu poté, co Británii dojde, že hlasovala pro odchod z největšího obchodního bloku na světě, si bude muset zbytek Evropy odpovědět na své vlastní otázky. Vzhledem k tomu, že panují obavy z růstu populistických tendencí a nálad proti establishmentu po celé Evropě po odhlasování brexitu, sáhnou možná unijní lídři k bezprecedentnímu kroku. Už na sobotu 25. června svolají nouzový summit - bez účasti Británie.

Důvody by byly dva: jednak vyslat vzkaz španělským voličům, kteří jdou v neděli k urnám, že EU zůstává silná, a také se rozhodnout, co navrhnout nebo spíše nenavrhnout Británii v oblastech, jako je volný pohyb osob nebo přístup na jednotný evropský trh.

Ve Francii, kde průzkumy veřejného mínění předpovídají, že by euroskeptická Národní fronta mohla postoupit do druhého kola prezidentských voleb příští rok, se prezident François Hollande bude muset snažit dokázat voličům, že opuštění EU má negativní důsledky. Další čelní představitelé, například Dánska a Nizozemska, kde rovněž rostou antievropské nálady, možná budou považovat za politicky užitečnější svého tradičního spojence, Británii, podpořit.

Ztráta spojence bez eura

Země mimo eurozónu, zejména ty, kde jsou protievropské pocity stále silnější, jako Maďarsko, Polsko a Švédsko, by mohly vytvořit skupinu států vystupující proti francouzským a německým snahám o hlubší integraci. S odchodem Británie by ale země neplatící eurem ztratily svého klíčového partnera a představovaly by dohromady jen čtrnáct procent unijního HDP.

David Cameron se má v týdnu po referendu setkat na summitu v Bruselu s dalšími 27 evropskými vůdci. Právě zde britský premiér patrně spustí článek 50 smlouvy o EU - nikdy předtím nepoužité ustanovení o zániku členství. Tím by začala dvouletá lhůta (do června 2018), během níž by Británie jednala o svém odchodu. Chtěl by Cameron, aby Británie byla jako Norsko a Island, měla blízké pracovní vztahy s unií coby součást Evropského hospodářského prostoru? Nebo by snad existoval jiný systém, což by znamenalo, že Británie by s EU obchodovala v rámci WTO?

Pokud jde o prvních 100 dnů po brexitu, unijní činitelé se obávají, že referendum v Británii podnítí podobné požadavky po celém kontinentě. V roce 2017 budou volby ve Francii, Nizozemsku a Německu, což je důvod nepovzbuzovat ostatní v následování britského příkladu. To by mohlo oslabit pozici Británie při vyjednávání. Brexit by mohl také odvrátit pozornost EU od jiných otázek, jako jsou řecké finance, uprchlická krize nebo konflikt na Ukrajině.

Mezitím se už může vyjasnit politická mlha v Británii. EU už může jednat s jiným premiérem - někým, jako je bývalý londýnský starosta Boris Johnson, který podporoval brexit a jehož bookmakeři považují za favorita na vůdce Konzervativní strany. Ať už by to byl kdokoli, čekalo by ho zároveň další referendum, tentokrát o nezávislosti Skotska.

Británie by musela začít s EU vyjednávat vlastní dohody v nejrůznějších oblastech, jako například kvóty pro rybolov nebo zdravotní a bezpečnostní standardy, a současně vyjednávat své vlastní obchodní dohody se zbytkem světa. Jednat by se muselo také o přesunu unijních institucí ze země, což se týká například Evropského orgánu pro bankovnictví.

Každý krok by musely schválit ostatní členské státy a Evropský parlament, celý proces by mohl trvat až sedm let a není jisté, že by skončil úspěšně, řekl Tusk německému deníku Bild. „Nikdo nemůže předpovídat dlouhodobé důsledky (brexitu),“ dodal. „Obávám se, že brexit by mohl být začátkem konce nejen EU, ale celé západní politické civilizace.“ mka ml

ČTK
  • 5Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na Lidovky.cz