„Paradoxně si myslím, že by se nemělo stát nic dramatického, protože to se stalo již dřív,“ řekl Josef Novák, prezident Asociace textilníhooděvního-kožedělného průmyslu. Celá řada firem v textilním odvětví totiž buď ukončila činnost, nebo zkrachovala v předešlých letech a v loňském roce, protože nebyla schopna odolat konkurenci. „S vysokou pravděpodobností to čeká některé firmy i letos,“ předpovídá Novák.
V současnosti pracuje v domácím textilním průmyslu asi 80 000 lidí, ale na počátku devadesátých let jich toto odvětví uživilo více než trojnásobek. Letos by kvůli krachům měly textilky zaměstnávat podle Nováka o dalších 3 000 až 5 000 lidí méně.
Nebude to však kvůli kvótám, které se od letošního ledna ruší. Ty zavedla Evropská unie v roce 2005, aby zabránila masivnímu přívalu čínského zboží na evropský trh. Na počátku roku 2005 se totiž obchod s textilem uvolnil a během několika málo měsíců byl evropský trh zaplaven čínským zbožím. Situace vyústila v takzvanou „podprsenkovou válku“ a znovuzavedení kvót.
Navíc kvóty se omezovaly již delší dobu a budou nahrazeny monitorováním objemu dovozu.
„Pokud by došlo k razantnímu nárůstu dovozu, je Evropská unie připravena jednat s Čínou,“ řekl Miroslav Halfar, generální ředitel frýdeckomístecké textilky Slezan. „Devadesát procent toho, co se prodává v konfekci a sportovním oblečení, pochází v současnosti ze zemí jako je Čína, Vietnam, Indie, Malajsie a v poslední době i Turecko,“ řekl Halfar.
Nejlépe se tedy současným globalizačním trendům ubrání firmy, které vyrábějí technický textil, například geotextilie pro dálnice či kordové tkaniny pro pneumatiky. Všechny se však v současnosti potýkají s nárůstem cen energií a nedostatkem pracovníků.
„Textil platí nejméně a setrvávají v něm jen lidé, kteří nemají lepší práci,“ řekl Halfar. Proto se textilky v hledání pracovní síly stále častěji obracejí na země jako je Mongolsko či Vietnam. Například do Slezanu se po 18 letech budou letos vracet právě pracovníci z Vietnamu.
V současnosti pracuje v domácím textilním průmyslu asi 80 000 lidí, ale na počátku devadesátých let jich toto odvětví uživilo více než trojnásobek. Letos by kvůli krachům měly textilky zaměstnávat podle Nováka o dalších 3 000 až 5 000 lidí méně.
Nebude to však kvůli kvótám, které se od letošního ledna ruší. Ty zavedla Evropská unie v roce 2005, aby zabránila masivnímu přívalu čínského zboží na evropský trh. Na počátku roku 2005 se totiž obchod s textilem uvolnil a během několika málo měsíců byl evropský trh zaplaven čínským zbožím. Situace vyústila v takzvanou „podprsenkovou válku“ a znovuzavedení kvót.
Navíc kvóty se omezovaly již delší dobu a budou nahrazeny monitorováním objemu dovozu.
„Pokud by došlo k razantnímu nárůstu dovozu, je Evropská unie připravena jednat s Čínou,“ řekl Miroslav Halfar, generální ředitel frýdeckomístecké textilky Slezan. „Devadesát procent toho, co se prodává v konfekci a sportovním oblečení, pochází v současnosti ze zemí jako je Čína, Vietnam, Indie, Malajsie a v poslední době i Turecko,“ řekl Halfar.
Nejlépe se tedy současným globalizačním trendům ubrání firmy, které vyrábějí technický textil, například geotextilie pro dálnice či kordové tkaniny pro pneumatiky. Všechny se však v současnosti potýkají s nárůstem cen energií a nedostatkem pracovníků.
„Textil platí nejméně a setrvávají v něm jen lidé, kteří nemají lepší práci,“ řekl Halfar. Proto se textilky v hledání pracovní síly stále častěji obracejí na země jako je Mongolsko či Vietnam. Například do Slezanu se po 18 letech budou letos vracet právě pracovníci z Vietnamu.
