Instalace dvou takových zařízení by ale stála kolem dvou miliard korun, které by spotřebitelé museli zaplatit v cenách elektřiny. Na tiskové konferenci to dnes řekl generální ředitel provozovatele soustavy ČEPS Vladimír Tošovský.
ČTĚTE TAKÉ: |
ČEPS byl loni nucen v některých situacích zvládnout přenos až 3500 megawattů elektrického výkonu, přitom obvyklá hodnota se pohybuje kolem 1000 MW.
Největšímu náporu čelila přenosová síť od 25. listopadu do 16. prosince. Ke kritickým stavům kromě nárazového výkonu větrných parků na severu Německa přispěl loni také výrazný nárůst instalovaného výkonu německých fotovoltaických elektráren. Problémy s přenosem energie také způsobilo odstavení osmi jaderných elektráren na severu a jihu Německa.
Sucho na Balkáně
Přenosovou soustavu zatížilo také intenzivní přeshraniční obchodování s elektřinou. Dalším faktorem byl nedostatek vody ve vodních elektrárnách na Balkáně, čímž se zvýšil dovoz elektřiny do této oblasti.
Podle Tošovského je instalace transformátorů na hranicích s Německem pro omezení přenosu elektřiny až krajním řešením. ČEPS s německými kolegy se snaží smluvně dohodnout na dodržování podmínek bezpečného provozu soustav.
Zároveň v příštích letech plánuje ČEPS do modernizace soustavy investovat miliardy korun. "Chceme ten problém vyřešit kombinací několika řešení," dodal Tošovský.
Případná instalace transformátorů by se podle Tošovského neprojevila v cenách elektřiny dramaticky. Poplatek za přenos tvoří kolem čtyř procent konečné ceny. "Dohlížel by na to Energetický regulační úřad," dodal.