Vyplývá z letošní zprávy Výzkumného ústavu hnědého uhlí. Pod zemí je ale i dalších pět miliard tun uhlí, jehož těžbě brání jen současné zákony a ekonomická nerentabilnost. Prolomení limitů by tím otevřelo cestu k dalšímu rozmachu těžby, říkají ekologové.
Hnědé uhlí se v českých zemích dobývá ve větší míře od poloviny 19. století a když se o 100 let později naplno rozjela povrchová těžba, spálilo se ho v zemi i přes 80 milionů tun ročně. Od 80. let minulého století těžba klesala až ke 43 milionům, vloni stoupla na 46,6 milionu tun.
ČTĚTE TAKÉ: |
Růstový trend ale sotva potrvá. Uhlí, které by se za současných podmínek dalo vytěžit, totiž dochází. Před limity zbývá zhruba 846 milionů tun, dalších 850 milionů tun by šlo vytěžit při jejich prolomení. Severočeské doly odhadují, že mají za limity asi 100 milionů tun uhlí, které by šly bez větších potíží vytěžit, zbylých 750 milionů tun leží za limity v okolí Litvínova, kde těží Czech Coal. Tam je ale prolomení limitů velmi ožehavé.
V první fázi by totiž kvůli těžbě padlo město Horní Jiřetín a vesnice Černice, v dalších etapách by pak důl musel zlikvidovat i průmyslový areál v Záluží, kde je mimo jiné rafinerie a chemička. Třetí těžař, Sokolovská uhelná, už je na fyzických limitech svých ložisek, utlumuje těžbu a nadobro vytěží ložiska kolem roku 2030. Část uhlí v Sokolovské pánvi je blokována v ochranných pilířích karlovarských lázeňských pramenů.
INFOGRAFIKA: Ložiska hnědého uhlí v Česku |
"Uhelný věk se v Česku historicky blíží ke svému konci, i když v nejbližších letech hnědé uhlí zůstane pro českou energetiku klíčové," říká ředitel strategie Severočeských dolů Vladimír Budinský. Pokud limity zůstanou beze změny, oba lomy Severočeských dolů skončí kolem roku 2035, jeden lom Czech Coalu v roce 2021 a druhý kolem roku 2055.
Prolomení limitů by ale konec uhelného věku minimálně odložilo. "Domácí hnědé uhlí nám v závěru své historické kariéry ještě dobře poslouží," řekl Budinský s tím, že by mělo i dál mít své místo v energetickém mixu. Odpůrci těžby ale prolomení limitů považují za precedens, který by Česko vrátil do éry uhelné energetiky. Poukazují přitom na to, kde všude je ještě nevytěžené uhlí.
Obří ložisko se táhne až k Žatci
Výzkumný ústav uvádí, že vytěžitelného hnědého uhlí je v Česku pětkrát tolik, než kolik umožní vytěžit současné limity. "Za hranicemi limitů se potom v rámci zmíněných podkrušnohorských pánví nachází ještě cca 3,8 miliardy tun v současnosti využitelného hnědého uhlí," uvádí letošní zpráva. Největší ložisko se táhne od Ústí nad Labem po Žatec a stojí na něm řada velkých měst.
Další zhruba miliarda tun uhlí leží netknutá v okolí Chebu; v uhelných bilancích v roce 1990 evidovali ložisko jako technicky "využitelné". Menší ložiska hnědého uhlí pak jsou i poblíž Liberce, Jeseníku a Moravské Třebové, ani v dobách ČSSR se ale do zásob nepočítala. A miliarda tun málo výhřevného uhlí, takzvaného lignitu, leží pod povrchem na jihu Čech a Moravy.
| Oblast | Města v blízkosti ložisk | Zásoby před územními limity v mil. tun | Odhadované celkové zásoby v mil. tun |
|---|---|---|---|
| Severočeská pánev | Chomutov, Jirkov, Litvínov, Duchcov, okraje Teplic a Ústí nad Labem | 727 | 3200 |
| Sokolovská pánev | Sokolov | 119 | 600 |
| Chebská pánev | Cheb, Františkovy Lázně | 1065 | |
| Žitavská pánev | Hrádek nad Nisou | 119 (nebilanční zásoby) | |
| Jihočeské a jihomoravské lignitové pánve | České Budějovice, Břeclav, Hodonín | 970 |
Oblast Města v blízkosti ložisk Zásoby před územními limity v mil. tun Odhadované celkové zásoby v mil. tun
Severočeská pánev Chomutov, Jirkov, Litvínov, Duchcov, okraje Teplic a Ústí nad Labem 727 3200
Sokolovská pánev Sokolov 119 600
Chebská pánev Cheb, Františkovy Lázně - 1065
Žitavská pánev Hrádek nad Nisou - 119 (nebilanční zásoby)
Jihočeské a jihomoravské lignitové pánve České Budějovice, Břeclav, Hodonín - 970
Těžaři tvrdí, že tak daleko jejich plány nejdou. "Těžba těchto nových lokalit je za současných podmínek naprosto nereálná," soudí Budinský a argumentuje ekonomickou nerentabilností i absencí infrastruktury.
Pohltí těžba i Litvínov?
Ekologové nesouhlasí. "Pokud by skutečně cena uhlí na trzích výrazně stoupala, mohly by povrchové velkolomy nakonec pohltit i Chomutov, Jirkov či Litvínov. Zbourání Litvínova by dnes možná bylo ekonomicky nerentabilní, ale to byla těžba pod Horním Jiřetínem ještě před 15 lety také," říkáTereza Otcovská z jiřetínského sdružení Kořeny, které proti prolomení limitů bojuje.
Zhruba 83 procent současné těžby končí v elektrárnách, z nichž většina bude ve frontě na uhlí stát vepředu. Podle těžařů útlum dolehne především na menší odběratele - teplárny i domácnosti, které uhlím topí, ekologové zase oponují, že by stačilo omezit export. "Ročně vyvezeme více elektřiny, než kolik by jí bylo možné získat každoročně z uhlí za limity," řekl Jan Rovenský z Greenpeace. Pět miliard tun uhlí ale pod povrchem zůstane a vždycky se najde někdo, koho bude lákat, tvrdí ekologové.