"Minulou zimu jsme zažili velmi napjatou situaci a letos i příští rok to může být stejné," řekl ministr listu Neue Passauer Presse.
Nejpovážlivější situaci zažilo Německo během chladné vlny a vysoké poptávky v první polovině února. Sítě na severu země byly tehdy přetíženy na hranici kolapsu a musely být odstaveny některé průmyslové podniky kolem Hamburku.
ČTĚTE TAKÉ: |
Údaje Fraunhoferu za prvních 40 týdnů roku ukazují u dodávek elektřiny ze "zelených" zdrojů extrémní kolísání. Zatímco 25. května slavila solární lobby dočasné dosažení rekordního výkonu 22,4 gigawattu, tedy asi třetiny německé poptávky, opačný vývoj v první polovině února byl podle expertů mnohem důležitější, protože ukázal na závažná rizika.
Ve druhém únorovém týdnu klesla produkce větrných a solárních zdrojů na letošní druhou nejnižší úroveň 0,77 terawatthodiny, zhruba polovinu týdenního průměru. Poptávka po elektřině tehdy naopak kvůli mrazům prudce vzrostla, zejména kvůli sousední Francii, kam Německo v této roční době hodně vyváží a kde velká část domácností spoléhá na elektrické vytápění.
Kvůli tomu musely konvenční elektrárny na fosilní paliva a jádro vyhnat výkon 8. února na letošní maximum 65,9 gigawattu a výkon elektráren na plyn se těsně přiblížil ke svému maximu 24 GW.
Minimální rezerva ve výkonu konvenčních zdrojů vyvolává vzhledem k jejich plánovanému odstavování velké znepokojení a podle Reuters naznačuje, že Evropská komise byla ve svém hodnocení evropského trhu elektřiny za první čtvrtletí nemístně optimistická. "Navzdory drsné zimě se neobjevilo jediné vážné narušení evropského systému dodávek elektřiny. To potvrzuje sílu evropského vnitřního trhu s elektřinou a efektivnost evropských politických opatření," uvedla tehdy komise.
Teoreticky se sice větrná a solární energie v Evropě v jednotlivých sezonách doplňuje, protože v zimě slunce příliš nesvítí, což nahrazuje dostatek větru, zatímco v létě je to naopak. To ale platí jen pro týdenní nebo měsíční úhrny, kdežto z hodiny na hodinu a ze dne na den je vítr po celý rok stejně nepředvídatelný. Podle údajů Fraunhoferu vykázaly v každém z prvních měsíců tohoto roku větrné zdroje minimální vytížení na úrovni jednoho procenta instalovaných kapacit nebo méně.
Nestabilita německých obnovitelných zdrojů ohrožuje i český energetický systém, hlavně kvůli nadměrné produkci větrných generátorů na severu Německa. Česká vláda chystá už na tuto zimu vyhlášku, podle níž bude Česko moci v případě ohrožení své přenosové soustavy neplánovanými toky elektřiny z Německa či odjinud odpojit přeshraniční vedení. Česko a Polsko se budou muset vyrovnávat s nebezpečnými přetoky zřejmě ještě velmi dlouho, protože budování severojižních přenosových sítí v Německu postupuje velmi pomalu.
