Rourami o průměru 1,4 metru, jejichž životnost je až 100 let, bude ročně protékat až 30 miliard metrů krychlových plynu, což je zhruba 3,5násobek tuzemské spotřeby.
Investorem největší současné energetické stavby v Česku za necelých deset miliard korun je společnost Net4Gas. Podle jejího jednatele Radka Benčíka je návratnost stavby zhruba desetiletá.
"Gazela zvyšuje velmi výrazným způsobem energetickou bezpečnost naší země i našich partnerů v EU. Je to významný mezinárodní projekt, protože umožňuje zásobovat i jižní Německo a další regiony Evropy," řekl při slavnostním spuštění premiér Nečas.
Gazela
Podle něj se ukazuje, že propojování energetických sítí a dopravních tras je v rámci EU perspektivní a důležité, protože zvyšuje konkurenceschopnost a umožňuje diverzifikovat zdroje i přepravní trasy. Podle premiéra potřebuje mít Česko jako průmyslová země i "rozumné ceny energií včetně zemního plynu".
Gazela, kterou proudí plyn od konce loňského roku, je podle Benčíka v předčasném užívání a do poloviny roku po kolaudaci naběhne do reálného provozu.
Česko – důležitá plynová křižovatka
"Z hlediska objemu dodávek bude jedna z nejdůležitějších a nejvíce zatížených. Už dnes máme soustavu schopnou přepravovat oběma směry nejen z východu na západ, ale dnes jsme schopni také opačně, i ze severu na jih, takže flexibilita je opravdu velká," uvedl. Česko se tak stává velkou křižovatkou dopravy plynu v Evropě.
Český plynovod zakončil obří rusko-německý projekt Nord Stream. Gazela, která také spojí plynovody Opal na severu Německa a Megal na jihu, je na čtyřech místech propojena s českou přepravní soustavou a má tak strategickou roli v případě přerušení dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu, což se stalo v roce 2009, a také přes Bělorusko.
"Jde o úplně novou trasu s velkou kapacitou, která se stane trasou hlavní. Nyní už se pro dopravu plynu do Česka z větší části využívá Opal než tranzit ze Slovenska," uvedl manažer projektu Pavel Nesládek. Soustava plynovodů může dodávat plyn oběma směry, tedy z Německa do i z Česka a na Slovensko.
V roce 2011 se prezident Klaus zúčastnil v obci Brandov na Mostecku slavnostního spuštění hraniční předávací stanice plynu.
Gazela, jejíž stavba byla zahájená předloni v říjnu, začíná v Brandově na Mostecku a končí v Přimdě na Tachovsku. V Plzeňském kraji má délku téměř 90 kilometrů.
Třetinu stavby, většinou v Ústeckém kraji, stavěl český Plynostav a ruský Strojtransgaz, zbytek belgicko-rakouské konsorcium Denys-Alpin. Gazela kříží 66 silnic, 13 železnic a 51 toků. Hmotnost 9500 osmnáctimetrových trubek o tloušťce 18 až 26 milimetrů je 120 000 tun, dvanáctkrát více než váží Eiffelova věž.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podobná stavba byla v Česku podle Nesládka k vidění naposledy v roce 1985 při dokončování tranzitního plynovodu z východu na západ. Na stavbě Gazely, rozdělené do třech úseků, se pohybovala až tisícovka montážníků a v hlavní stavební sezoně až 400 těžkých mechanismů. Dělníci byli ze 13 zemí, což bylo vyvoláno unikátními stroji.
Nejsložitější bylo podle Nesládka tříleté jednání s 1035 vlastníky asi 3000 pozemků. Museli souhlasit s trubkou pod zemí a umožnit přístup, pokud by se na linii něco stalo. Jen desítky pozemků musel Net4Gas vykoupit.
Šlo o plochy pod trasovými uzávěry rozloženými po 20 kilometrech a pozemky, jejichž majitel neuzavřel smlouvu o věcném břemenu.
Životnost až 100 letStavba plynovodu začala v roce 2010 a byla dokončena na konci loňského roku. Potrubí na své trase v Česku kříží celkem 66 silnic, 13 železnic a 51 vodních toků. Náklady celé investice se odhadují na zhruba deset miliard korun, návratnost by měla být desetiletá. Předpokládaná životnost Gazely je 70 let, je ale možné ji prodloužit až na 100 let. |
