Aliance pro energetickou soběstačnost a Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO) rozhodnutí přivítaly.
"Budeme rozsudek analyzovat a ve spolupráci s ministerstvem financí budeme hledat cesty, jak usnesení soudu naplnit," řekla ČTK mluvčí Finanční správy Petra Petlachová.
"Usnesení soudu potvrdilo naše předchozí stanoviska o likvidačních dopadech solárního odvodu na provozovatele fotovoltaických elektráren," uvedla výkonná ředitelka CZEPHO Veronika Knoblochová. Část investorů díky tomuto posunu bude podle ní moci chránit vložené prostředky do šetrné energetiky.
Institut prominutí daně
Nejvyšší správní soud se už dříve zabýval problémem firmy, která provozuje elektrárnu v Hulíně a kvůli solárnímu odvodu docházelo k její postupné likvidaci. První senát zvažoval i možnost úpravy výše daně, podle nového usnesení by se však v takovém případě otevřel velmi těžko kontrolovatelný prostor pro libovůli správce daně. Rozšířený senát proto dospěl k závěru, že jediným řešením v takové situaci je institut prominutí daně.
Šestadvacetiprocentní solární daň v minulosti přezkoumával Ústavní soud a ponechal ji v platnosti. Zároveň ale doporučil zohledňovat, zda odvody v konkrétních případech nemají na podnikatele rdousící efekt. "Členové rozšířeného senátu v usnesení připomněli, že Ústavní soud neshledal zavedení solárního odvodu samo o sobě protiústavním s výhradou, že rdousící efekt odvodu na konkrétního výrobce je nutno ve výjimečných a odůvodněných případech připustit," uvedla Dostálová.
Desítky solárních firem se likvidační dopad pokoušely doložit v řízeních před finančními orgány a v následných žalobách. Žádná dosud neuspěla, podněty zamítal také Nejvyšší správní soud. Současný verdikt je důležitý jak pro solární firmy, tak pro státní pokladnu.
Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost upozornil, že samotné zavedení odvodu se opírá o chybné výpočty nerespektující zákonem garantované podmínky. "Ekonomiku investic v solární energetice ovlivňuje nejen solární odvod, ale také zrušení daňových prázdnin, povinnost zavést dispečerské řízení či letos zavedení recyklační poplatky," uvedl. A souběhem těchto efektů se podle něj tak dostávají projekty fotovoltaických elektráren nad zákonem garantovanou 15letou návratnost, což může vést až k likvidaci společnosti.
Největším výrobcem elektrické elektřiny ze slunce v ČR je polostátní ČEZ. Firmě patří 13 fotovoltaických elektráren v zemi, z toho čtyři z desítky nejvýkonnějších. Mluvčí ČEZ pro obnovitelné zdroje Martin Schreier ČTK sdělil, že firma ČEZ vždy respektovala veškerá opatření vyplývající z platné legislativy, která měla za cíl zmírnit dopady podpory obnovitelných zdrojů na ceny elektřiny pro koncové spotřebitele. "Současně jsme s péčí řádného hospodáře například kvalitou servisu a včasnou detekcí poruch optimalizovali produkci elektráren a tím částečně zmírňovali dopady zmíněných odvodů," dodal Schreier.
Šestadvacetiprocentní solární daň pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 schválili poslanci na konci roku 2010. Platit měla tři roky. Letos ale Parlament její platnost prodloužil pro elektrárny uvedené do provozu v roce 2010, s účinností od ledna 2014 ale snížil její sazbu na deset procent.
Výběr událostí a hlavních problémů kolem solárních elektráren- Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů elektrické energie schválila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) v roce 2003 s tím, že investoři pomohou státu splnit požadavek EU vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů osm procent veškeré elektřiny. K investicím do stavby tehdy nákladných solárních elektráren měly motivovat garantované vyšší výkupní ceny vyrobené energie.
- V roce 2005 Sněmovna přijala hlasy ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU a KSČM (proti byla ODS) novelu zákona, která mimo jiné omezila roli Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Podle původní verze mohl ERÚ meziročně snižovat výkupní cenu o deset procent, nově pouze o pět. To se v následujících letech, kdy prudce klesly pořizovací ceny solárních zařízení, ukázalo jako problém, neboť prudce vzrostla výstavba fotovoltaických elektráren (v listopadu 2010 instalovaný výkon překročil tisíc megawattů), jejichž produkce musí být ze zákona dotována miliardovými částkami (například letos jde o 44,4 mld. korun, z toho 11,7 mld. ze státního rozpočtu, zbytek zaplatí spotřebitelé v cenách).
- Již v březnu 2010 proto poslanci povolili ERÚ snižovat cenu elektřiny ze slunečních zdrojů o víc než pět procent u elektráren uvedených do provozu od roku 2011. V listopadu 2010 Sněmovna přijala novelu, která mimo jiné stanovila, že elektřina z elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 bude po dobu tří let podléhat dani 26 procent. Letos v červenci vláda rozhodla o prodloužení daně, sazbu ale snížila na deset procent. Dnes bylo zveřejněno usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS), podle kterého by měl stát provozovatelům slunečních elektráren daň prominout.
- Zdanění napadla u Ústavního soudu (ÚS) skupina senátorů, za které jednal Jiří Čunek (KDU-ČSL). ÚS návrh na zrušení sporných paragrafů v květnu 2012 zamítl. Soudci ale zdůraznili, že s ohledem na individuální rozměry každého případu nemohou vyloučit svůj zásah po eventuálních stížnostech investorů, pro něž má sporná právní úprava "rdousící efekt".
- Letos v únoru Česká fotovoltaická průmyslová asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost podaly na ERÚ správní žalobu a trestní oznámení. Podle nich úřad pod vedením Aleny Vitáskové předal ÚS zkreslené materiály pro rozhodování o solární dani. Soud žalobu zamítl.
- V dubnu 2011 oznámili první dva investoři, že povedou s ČR arbitráž. Poté o přípravách mezinárodních arbitráží informovalo i sdružení provozovatelů solárních elektráren International PhotoVoltaic Investors Club (IPVIC). Zahájení arbitráže proti ČR IPVIC oznámilo letos v květnu. V téže době podala společnost Solar Global kvůli dani stížnost k Evropské komisi. Ministr financí v demisi Jan Fischer několikrát řekl, že kvůli změnám podmínek žaluje ČR čtyřicet provozovatelů solárních elektráren, po státu chtějí kompenzaci ve výši 3,3 mld. korun.
- Letos v listopadu ERÚ oznámil, že odhalil chyby u všech ze 183 kontrolovaných fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem nad jednu MW, které získaly licenci v závěru roku 2010. Závažné nedostatky mělo 28 procent spisů. Podle předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové úřad podal 56 trestních oznámení, některá z nich i na elektrárny ze skupiny ČEZ. Kromě toho ERÚ odhalil 233 fotovoltaických elektráren s podezřele vysokým množstvím vyrobené elektřiny.
- Kolem solárních elektráren padla řada dalších obvinění i nepravomocných rozsudků, ať už kvůli korupci nebo podvodu. Některá obvinění se týkají i minulého či současného vedení ERÚ a kvůli jedné z kauz protikorupční policie obvinila letos v březnu z napomáhání trestnému činu zneužití pravomocí úřední osoby i předsedkyni ERÚ Alenu Vitáskovou. Vitásková, která je ve vedení úřadu od července 2011, označila obžalobu za účelovou diskreditaci své osoby. Již dříve uváděla, že existuje fond určený na její dehonestaci a že má i obavy o svůj život (policie zkoumala i údajný pokus o vraždu Vitáskové, ale koncem září oznámila, že se ji nikdo zabít nepokusil). Útoky proti své osobě dává šéfka ERÚ do souvislosti s tím, že ERÚ pod jejím vedením usiluje o omezení podpory pro fotovoltaické elektrárny.
- Nedávno zasahoval v sídle ČEZ Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Policie vyšetřuje, zda někteří dodavatelé solárních elektráren ČEZ nepoškodili, tedy jestli energetická společnost nezaplatila větší cenu, než kolik dílo stálo. ČEZ se v minulosti stal předmětem zájmu protikorupční policie v souvislostí s koupí solární elektrárny od firmy Amun.Re. Policie případ otevřela koncem loňského roku a později odložila, letos v březnu oznámila, že se okolnostmi transakce znovu zabývá.
- Jako další problém kolem fotovoltaiky se v poslední době objevuje spor kolem likvidace starých solárních panelů. Zákon zavedl povinnou likvidaci u licencovaných společností, kritizován je především vyhláškou daný poplatek za likvidaci.
- Prezident Miloš Zeman letos v květnu označil solární sektor za největší tunel v českých dějinách.
|
