V EU budou v příštích týdnech finišovat jednání o budoucí energetické politice a Komise přišla s návrhem, aby podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu celé Unie dosáhl 27 procent do roku 2030.
Českou pozici v tomto případě vytváří ministerstvo průmyslu. „Stanovení závazného cíle pro podíl obnovitelných zdrojů z principu závazně narušuje technologickou neutralitu a hospodářskou soutěž tím, že preferuje jeden typ zdroje,“ uvedl nový mluvčí ministerstva Tomáš Loskot.
KLIKNĚTE PRO ZVĚTŠENÍ
Česko podle něj již několikrát na nejrůznějších evropských jednáních zdůrazňovalo, že takový závazný cíl je nepřijatelný. A ministerstvo zdůrazňuje, že je na pováženou také proto, že obnovitelné zdroje postupně získají dominantní charakter ve zdrojovém mixu. To znamená, že domácnosti i podniky musí dotovat výrobu zelené energie čím dál víc. V Česku v loňském roce padlo na podporu obnovitelných zdrojů 37 miliard korun.
Podobný postoj jako Česko zastává také Velká Británie. Brusel se ale rozhodl pro stanovení závazného cíle pod tlakem těch členských zemí, které mají na obnovitelných zdrojích zájem, protože už do nich investovaly nemalé prostředky. Nejaktivnější byli v tomto směru Dánové a Rakušané, kteří ale mají silnou podporu Německa, Francie či Itálie. A nyní také větší části evropských komisařů.
Vyvážený, nebo stupidní?
„Některé environmentální skupiny označují naše návrhy za neambiciózní, zatímco některé průmyslové sektory tvrdí, že jsou příliš ambiciózní,“ uvádí komisařka pro klimatické záležitosti Connie Hedegaardová. To podle ní znamená, že Brusel našel vyvážený přístup.
Jiný pohled má komisař pro průmysl - paradoxně z Německa - Günther Oettingher. Představa, že Evropa, která bude mít v roce 2030 podíl pouhých 4,5 procenta na globálních emisích skleníkových plynů, zachrání svět, je podle něj arogantní a stupidní. Celá evropská diskuse se ale točí kolem sporu, zda podobné „zelené“ cíle průmyslu uškodí, nebo mu pomohou.
ČTĚTE TAKÉ: |
Také v důsledku krize je průmysl v centru pozornosti a Evropská komise prosazuje, aby jeho podíl na evropském HDP vzrostl ze šestnácti na dvacet procent do roku 2020. Spor se týká toho, zda výsledkem současné politiky budou přílišné náklady na drahé energie, nebo spíše pozitivní rozvoj technologií.
„Proti dřívějšku pozoruji změnu rétoriky v EU, zastánci ambiciózních klimatických cílů více argumentují potřebou podpořit technologie, které povedou k vyšší konkurenceschopnosti,“ řekl LN odborník na evropské a obchodní záležitosti Martin Tlapa, který má přejít z Úřadu vlády na post náměstka ministra zahraničí.
Emise sníží i jaderné elektrárny
Britové podobně jako Češi upozorňují, že právě specifický závazek pro obnovitelné zdroje nedává smysl z hlediska rozvoje různých technologií. Také Británie prosazuje „neutralitu“ - soutěžit mezi sebou mají různé technologie, které se podílejí na snižování emisí.
Nejen obnovitelné zdroje, ale také jaderné elektrárny či podzemní úložiště uhlíkových emisí u klasických elektráren. Snižování emisí lze dosáhnout také nahrazením uhelných zdrojů plynovými.
„Technologicky neutrální přístup vytváří stabilitu a jistotu pro energetické investice přátelské vůči klimatu,“ napsal britský ministr pro energetiku a klimatické změny Ed Davey v listu The Guardian. Británie přitom chce na rozdíl od Česka vyšší cíl pro celkové snižování emisí do roku 2030 - čtyřicet procent, zatímco Praha je pro střízlivější variantu 35 procent.
