Dříve všemocný gigant ČEZ trápí hned několik problémů najednou. Klíčoví zákazníci z Německa a Rakouska přecházejí na alternativní zdroje elektrické energie. Polostátní energetické firmě překáží také příliš mnoho zaměstnanců a pochybné smlouvy, míní analytik společnosti J&T Michal Šnobr.
I proto se čistý pololetní zisk oproti loňsku propadl o celých 40 procent na 17,2 miliardy korun. „Zisky klesají kvůli snižující se ceně elektřiny. Tento trend bude pokračovat i v příštích letech. Absolutním dnem z hlediska hospodaření ČEZ bude zřejmě rok 2016,“ předpovídá Šnobr.
Lidovky.cz: Co bude s podnikáním ČEZ pak?
Co se týče další budoucnosti, převládá mírný optimismus. Očekáváme reformu emisních povolenek, která by mohla cenu silové elektřiny vynést výš.
Lidovky.cz: Jenže ceny na trhu jsou nyní nízké a polostátní firma vydělává pořád míň. Proč?
Michal Šnobr, analytik J&T banky
Prohlubují se problémy ČEZ v jihovýchodní Evropě. Firma musela například vytvořit takzvanou opravnou položku pro svůj větrný park v Rumunsku ve výši 2,1 miliardy. Padají ceny silové energie, jak už jsem říkal. Na druhou stranu je vidět, že se vedení ČEZ snaží o stahování hotovosti z dceřiných společností – včetně těch v jihovýchodní Evropě. Dařilo se vyplácet dividendy a shromažďovat hotovost v Česku.
Lidovky.cz: Takže situace v ČEZ – navzdory propadům zisku i tržeb – není tak zlá?
Ještě před vyplacením dividend měla firma k dispozici 36 miliard korun. Díky tomu letos v dubnu splatila dluhopisy za 300 milionů eur, to je víc než 8 miliard korun. A v červenci splatila další za 600 milionů eur. I přes snižující zisk není důvod, proč by v příštích letech neměl ČEZ vyplácet stejnou, ne-li vyšší dividendu. Firmě také klesají náklady díky tomu, že dokončuje nebo už dokončila velké investice do uhelných elektráren a do nové plynové elektrárny. V posledních pěti letech překročily investice 200 miliard korun.
Lidovky.cz: Kam přesně firma peníze investovala?
Obnovu má za sebou uhelná elektrárna v Tušimicích, dokončené je i zvyšování výkonu v Temelíně i Dukovanech. Tím de facto vznikla nová jaderná elektrárna o výkonu 360 megawatt - o tom se nepíše. ČEZ dokončil také úplně novou plynovou elektrárnu v Počeradech, vzniká i uhelná elektrárna v Ledvicích, k obnově dochází v Prunéřově.
PSALI JSME: |
Lidovky.cz: Jak velký vliv na výsledky ČEZ má odklon Německa a Rakouska – významných odběratelů ČEZ – od energie z uhlí a jádra?
Má to zásadní vliv. Náš trh je s německým i rakouským úzce propojený. Hlavně v Německu dochází k tvorbě ceny, ne u nás v Česku. Ještě v roce 2013 prodával ČEZ megawatthodinu silové elektřiny za 51 eur, letos to bude kolem 44 eur. Na příští rok má společnost prodáno už 83 procent své výroby, ale cena je jen 39 eur. Největší propad cen elektřiny ale teprve přijde. Pro rok 2016 je cena ještě nižší, dokonce jen 36 eur.
Lidovky.cz: Dá se klesajícím cenám přizpůsobit strategie podniku?
Společnost se nyní snaží o provozní úspory. S tím ale měla začít mnohem dříve. Navíc šetří málo. Pokles zisků je tak výrazný, že si od ČEZ žádá ještě větší úspory a zvýšení efektivy. Společnost nemine ani výrazné propouštění. Musí zmizet přezaměstnanost v centrále a nevýrobní části. A také rozhazování nákladů, na které byla společnost zvyklá.
Elektrárna Počerady.
Lidovky.cz: Kam přesně by měla kromě propouštění firma sáhnout, aby ušetřila?
Úplně na rovinu: je třeba, aby v ČEZ skončily podivné smlouvy. Příkladů takových obchodů z minulosti je velké množství a nejde o malé peníze. Firma by se měla očistit od těchto transakcí, které sice zůstávají na úrovni mediálních pochyb, ale pro nás, kdo ČEZ vnímáme, jsou zcela zásadní. Nikdy nikdo nedal managementu ČEZ zelenou, aby se tam v uvozovkách kradlo. Byla období v hospodaření, kdy byly zisky tak veliké, že ztráty na úrovni jednotek miliard nebyly ve výsledcích téměř vidět.
Lidovky.cz: O co konkrétně šlo?
Byly to třeba špatné obchody s maďarskou společností Mol, které ČEZ v roce 2008 prodal firmu I&C Energo a mnoho dalších velmi pochybných obchodů. ČEZ je stále velmi výkonnou firmou, ale zaspal v období 2009 až 2013. Ceny na trhu už tehdy klesaly a úspory měly přijít už tehdy.
Velkou analýzu Michala Šnobra si přečtěte ve čtvrtečních LN. |
Lidovky.cz: Dá se propadu zamezit i změnou obchodní strategie? Třeba zaměřit se na jiné odběratele než Německo a Rakousko?
Ne, v tom bohužel potenciál není. Jsme závislí na Německu, které jde ale v energetice úplně jiným směrem. Naplánovali si odchod od jádra a decentralizaci, raději chtějí tisíce malých zdrojů než jeden velký. Centrální energetika utvořená v 70. a 80. letech minulého století nezmizí, ale její podíl klesne. To je trend, kterému se nevyhne ani Česko a ČEZ.
Lidovky.cz: O co přesně půjde?
To už nemluvíme o malých větrných a slunečních elektrárnách, ale přijde řada na malé plynové mikrokogenerace a další druhy zdrojů, které ukousnou z koláče velké energetice. Malé plynové elektrárny vyrábějí teplo a zároveň elektřinu, kterou spotřebovávají vlastníci nebo prodávají přebytky do sítě. Kdo staví rodinný domek, tak zvažuje, jestli si dá na střechu panely, nebo řeší tepelná čerpadla. Podnikatelé se zabývají svou energetickou nezávislostí. Situace se oproti konci minulé dekády zásadně změnila.
