Lidovky.cz

Tikající hodiny starých reaktorů. Kdo a za kolik je zlikviduje?

USA

  7:00
ČESKÉ BUDĚJOVICE - Likvidace vysloužilých jaderných elektráren může přinést nemalé finanční problémy. Varuje před tím Mezinárodní energetická agentura. Demontáž starších jaderných elektráren vyjde podle odhadů odborníků v příštích 25 letech na 100 miliard dolarů.

Jaderná elektrárna Temelín. foto: Lidové noviny

Blíží se totiž doba, kdy nejstarší reaktory začnou dosluhovat a budou muset být demontovány a bezpečně zlikvidovány.

Problém je v tom, že i když provozovatelé elektráren mají povinnost na likvidaci spořit, zatím nemá nikdo opravdovou zkušenost s tím, jaké náklady si taková masová likvidace vlastně vyžádá. K dipozici jsou pouze odhady, předpokládající, že demontáž reaktoru a bezpečné uložení radioaktivních materiálů by mělo stát zhruba třetinu částky, kterou si vyžádala jeho výstavba.

I za předpokladu, že tento odhad nebude překročen, jde o obrovské sumy peněz. „Jen v příštích pětadvaceti letech by muselo být na světě investováno do likvidace reaktorů zhruba sto miliard dolarů,“ řekl hlavní ekonom IEA Fatih Birol. Zvlášť finančně náročný bude podle něj řízený konec nejstarších elektráren v Evropě. Země jako Německo, Belgie a Švýcarsko musejí údajně počítat s náklady 51 miliard dolarů.

200 reaktorů se odstaví

Birol odhaduje, že do roku 2040 bude muset být kvůli stáří celosvětově odstaveno z provozu zhruba 200 ze současných 434 atomových reaktorů. „A na to nejsme dostatečně připraveni,“ varuje.

Nejde ale jen o náklady na likvidaci. Birol upozorňuje, že do roku 2040 se také zdvojnásobí množství jaderného odpadu na celkových 750 tisíc tun. „Přitom od stavby prvních reaktorů někdy přes 60 lety dodnes není v provozu ani jedno konečné úložiště na tento odpad,“ uvedl Birol.

Bez jádra se neobejdeme

Přes očekávané problémy s likvidací jaderných elektráren ale Mezinárodní energetická agentura považuje rozvoj jaderné energetiky za cestu dobrým směrem, bez jádra se údajně svět neobejde. A to zejména kvůli rostoucí spotřebě elektřiny v rozvojových zemích. Proto by měl celkový výkon jaderných elektráren stoupnout do 25 let o 60 procent, nové reaktory se staví především v Číně.

Švýcarský primát

Nejdéle sloužícím jaderným blokem na světě je dnes první blok švýcarské jaderné elektrárny Beznau. Tlakovodní reaktor o výkonu 380 megawattů zahájil provoz v roce 1969, identický blok 2 pak o tři roky později. Nejstarší jadernou elektrárnou v provozu se Beznau stala v únoru 2012, když skončil provoz v britské jaderné elektrárně Oldbury (1967-2012). Elektrárna Beznau pokrývá desetinu spotřeby elektřiny ve Švýcarsku. Zároveň dodává teplo do 18 tisíc domácností. Provozovatel předpokládá ukončení provozu po roce 2020, kdy oběma reaktorům bude přes půl století. 

V Česku zatím není otázka likvidace starých jaderných elektráren zdaleka tak ožehavá jako v některých jiných státech, třeba v USA či Německu. Elektrárna Dukovany byla spuštěna do provozu v roce 1985, původně plánovaný třicetiletý provoz by ale měl být na žádost společnosti ČEZ prodloužen minimálně o deset let. Firma argumentuje dobrý stavem Dukovan, které patří mezi 15 procent nejméně poruchových jaderných elektráren na světě, a také tím, že dnes se běžně prodlužuje životnost atomových elektráren ze čtyřiceti až na šedesát let. Temelín vyrobil první elektřinu až v roce 2000.

„ČEZ musí ze zákona na likvidaci reaktorů vytvářet rezervu, ročně přibývá na rezervním kontě sto šedesát milionů korun za každou z obou českých elektráren,“ řekl ČEZ Ladislav Kříž.

Masová likvidace

I když masová likvidace nejstarších jaderných zařízení by měla teprve nastat, některá už mizí. Na světě se dnes nachází v procesu likvidace zhruba 100 energetických jaderných reaktorů a 200 výzkumných. Z toho v 50 případech se jedná o reaktory na evropském kontinentu.

A jak se reaktor vlastně likviduje? Tento zdlouhavý proces trvá kolem 15 let. Začíná se likvidací použitého jaderného paliva, které se ještě pár let po ukončení provozu nechává přímo v elektrárně.

Po několika letech se pak použité palivo převáží na přepracování. Následuje likvidace takzvaného jaderného ostrova, kde se nachází reaktor a primární okruh. Většina zařízení primárního okruhu je zasažena radiací, takže jejich demontáž a likvidace vyžadují zvláštní režim. Pak přichází na řadu sekundární okruh a jeho větší součástí, například turbíny. Až pak se bourají budovy, sklady, a garáže.

 

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.