Upozorňuje, že razantnějšímu snížení cen brání rozvoj nestabilních obnovitelných zdrojů, který změnil celý systém výroby a dodávek elektřiny.
„Nemůžeme pominout riziko blackoutu,“ říká šéfka ERÚ. Zajištění bezpečných dodávek si podle ní žádá rozsáhlé investice do distribuční sítě. Úkolem ERÚ je přitom hlídat, aby si firmy započítávaly do nákladů – a tedy i do konečných cen energií – pouze nezbytné investice.
ČTĚTE TAKÉ: |
Vitásková vidí naději v tom, že celkové výdaje na obnovitelné a další podporované zdroje energie, které letos dosáhly 44 miliard korun, v příštím roce klesnou o dvě miliardy.
Ke snižování nákladů podle Vitáskové přispívá rozsáhlé šetření ERÚ, kdy regulátoři zkoumají oprávněnost licencí starších solárních elektráren. Někteří solárníci se podle šéfregulátorky pravděpodobně „umírnili ve výrobě, aby moc nevyčnívali“.
Další nepříznivý dopad na kapsy českých občanů naopak může mít ukrajinská krize. To se týká zvlášť cen plynu, který z velké části putuje z Ruska do Evropy právě přes Ukrajinu. Vitásková připomíná, že na riziko přerušených dodávek suroviny poukazuje i ruský Gazprom.
Země visegrádské čtyřky včetně Česka proto chystají investice do nových propojení plynovodů. A ty částečně zaplatí v cenách plynu koncový spotřebitel – tedy domácnosti a firmy.
