Podle ekologů by byl rozvoj větrné energie levnější než případná stavba plánovaných jaderných zdrojů. Loni se v Česku podle údajů Energetického regulačního úřadu spotřebovalo zhruba 68,5 TWh elektřiny, výroba činila asi 86,2 TWh.
Větru vládnou Španělé, mají z něj stejně elektřiny jako z jádra |
Samotné větrné elektrárny v roce 2014 vyrobily zhruba půl TWh. Například v Německu se podle německého energetického výzkumného institutu Agora Energiewende loni elektřina z větru podílela na celkové výrobě elektřiny z 8,6 procenta.
Podle analytika poradenské společnosti ENA Jiřího Gavora je mohutná výstavba větrných elektráren v Česku reálná z hlediska technického, rozvoj ale naráží na nízkou pravděpodobnost, že takové množství větrných elektráren bude povoleno. „V České republice je totiž poměrně velká averze v nejrůznějších územních samosprávních celcích pro povolovací řízení pro větrné elektrárny,“ řekl Gavor.
Větrný potenciál je v Česku mnohem větší
S rozvojem výroby elektřiny z větrných elektráren v tuzemsku počítá i optimalizovaný scénář Aktualizace státní energetické koncepce, kterou připravuje ministerstvo průmyslu. Zatímco pro letošní rok počítá koncepce s výrobou elektřiny z větru v objemu zhruba 0,64 TWh, což je asi 0,7 procenta veškeré vyrobené elektřiny v České republice, v roce 2030 má být podíl větru na výrobě 1,9 procenta (1,6 TWh) a v roce 2040 již 2,6 procenta (2,3 TWh).
Globální investice do zelené energie loni vzrostly:
|
Ekologové ve své studii ale tvrdí, že větrný potenciál v České republice je ještě mnohem větší. Za cílový rok, kdy je možné dosáhnout jimi prezentovaný podíl, označují rok 2050. Odhadli, že podpora větru by stála v průměru 14 miliard korun ročně po dobu dvaceti let, kdežto rozvoj jádra podle jejich výpočtů 84 miliard ročně po dobu 35 let.
Analýza počítá s výkupními cenami pro větrné elektrárny uváděné do provozu v letošním roce, která činí 1980 Kč za megawatthodinu. U jaderných zdrojů pak studie vycházela z konceptu takzvaného Contract for Difference (CfD), který umožňuje postavit jaderné elektrárny za pomoci garantovaných cen elektřiny. CfD jako schéma pro výstavbu povolila loni Evropská komise u plánované stavby dvou bloků britské jaderné elektrárny Hinkley Point. Podle ekologů počítá s výkupní cenou 93 liber/MWh (asi 3523 Kč/MWh).
Tendr na dostavbu jaderných elektráren ČEZ zrušil
„Jde o podmínky dohodnuté mezi vládou Velké Británie a plánovaným dodavatelem a investorem jaderné elektrárny v Hinkley Point C, francouzskou firmou EDF,“ stojí ve studii. U obou technologií počítají ekologové s navýšením garantované výkupní ceny o dvě procenta ročně.
O možnosti využít CfD jako zdroj jaderné energie hovoří Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR, na kterém se podílí ministerstva průmyslu a financí. „V rámci tohoto modelu již nyní existují první signály ze strany některých potenciálních dodavatelů vyjadřující zájem jednat o své spoluúčasti na projektu jako investor i dodavatel,“ uvádí plán. Ten dále uvádí, že je žádoucí neodkladně zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v elektrárně Dukovany a jednoho bloku v elektrárně Temelín s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách.
Západ Evropy sází na větrnou energii na moři |
Tendr na dostavbu mladší z českých jaderných elektráren zrušil ČEZ loni v dubnu. Hlavním důvodem zastavení zakázky, jejíž hodnota se odhadovala na několik set miliard korun, bylo, že vláda neposkytla státní garance.
Jaderná elektrárna Temelín vyrobila první elektřinu v prosinci 2000. Je největším zdrojem výroby elektřiny v Česku a kryje pětinu české spotřeby. V roce 2014 vyrobila 14,95 miliardy kWh elektrické energie.
Ekologové s podporou nových jaderných zdrojů ale nesouhlasí. „Větrnou elektrárnu postavíte, dvacet let z ní budete získávat elektřinu. Za těch dvacet let, když si řekneme, že už ji nepotřebujeme, tak jí demontujeme a krajina a příroda zůstane nepoškozená. Po jaderné energii nám něco zůstane napořád,“ řekl předseda komory Štěpán Chalupa.
