Materiál předložil vládě ministr průmyslu Jan Mládek z ČSSD, jehož o český podpis pod dopis požádal slovenský ministr hospodářství Vazil Hudák.
Slovensko s šesti státy EU v pondělním dopise místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi nastínilo možné negativní dopady projektu na energetickou bezpečnost dotčených států i celého regionu.
Nebe zavřené pro Rusy. Kyjev jejich aerolinkám zakázal lety nad Ukrajinou |
Mládek na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že dopis, jak ho jeho slovenský kolega formuloval, je příliš silný.
„Jednali jsme o tom se slovenským ministerstvem, nepodařilo se ale uzavřít dohodu,“ vysvětlil, proč požádal kabinet, aby se k záměru vyjádřil. České ministerstvo průmyslu uvedlo, že dopis kromě Slovenska podepsaly také Litva, Lotyško, Estonsko, Polsko, Maďarsko a Rumunsko.
Plynovod Nord Stream přivádí ruský zemní plyn po dně Baltského moře do Německa a tím i do střední a západní Evropy. Akcionářskou dohodu o plánovaném rozšíření plynovodu podepsala ruská plynárenská společnost Gazprom a její evropští partneři počátkem září.
Na projektu Nord Stream 2, který spočívá v rozšíření stávajícího plynovodu přivádějícího zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, se dohodla ruská společnost Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell.
Ostrý Sobotka a ostřejší Slováci
Premiér Sobotka tehdy v reakci uvedl, že plán může Ukrajinu destabilizovat. V podobném duchu se vyjádřil i v polovině listopadu na konferenci o surovinové bezpečnosti v Praze. Ještě ostřeji se proti plánům na rozšíření Nord Streamu vymezovali politici na Slovensku, které by v budoucnu kvůli němu mohlo přijít o příjmy z poplatků za tranzit ruského plynu dále do západní Evropy.
Mládek dnes uvedl, že rozšíření plynovodu Nord Stream má svá pozitiva i negativa, jako ministr odpovědný za energetiku bude podporovat zachování tranzitní cesty zásobování plynem ČR přes Ukrajinu.
„Měl by být dlouhodobě garantován minimální objem tranzitu plynu přes Ukrajinu tak, aby zůstala zachována funkčnost této trasy. Je i v zájmu České republiky mít dvě plně funkční trasy zásobování plynem z Ruské federace,“ uvedl Mládek.
Česko podle něj dlouhodobě podporuje i diverzifikaci zdrojů. „Nejperspektivněji se jeví v současné době plynovod TANAP, který je ázerbájdžánsko-tureckým projektem a který je již ve výstavbě. V budoucnu bychom mohli kupovat z Ázerbájdžánu nejen ropu, ale i plyn,“ dodal Mládek.
Ruský plyn pokrývá asi třetinu evropské spotřeby plynu, přes Ukrajinu je za normálních okolností přepravován zhruba z poloviny. Na počátku letošního června Gazprom uvedl, že v roce 2019 tranzit zemního plynu přes Ukrajinu úplně ukončí, a vyzval Evropskou unii, aby urychlila rozhodování o alternativních trasách, aby si zajistila dodávky i po tomto datu.
Generální ředitel společnosti Alexej Miller ale na konci června připustil, že tranzit přes Ukrajinu bude pokračovat i po vypršení současného kontraktu v roce 2019. Rusko nicméně na konci listopadu přerušilo dodávky zemního plynu na Ukrajinu, dokud Kyjev za další dodávky suroviny nezaplatí předem.
