To by se týkalo především toho, co firma uvržená do insolvence, dluží českému státu. U daní a dalších poplatků jde zhruba o 600 milionů korun. Došlo by i na bezmála 80 milionů litrů strategické nafty, kterou v německém skladu téměř rok zadržoval konkursní správce Viktoriagruppe Mirko Möllen. Byť už povolil její odvoz, stále neuznal, že palivo v hodnotě 1,2 miliardy skutečně patří Česku.
Mimochodem: do hry se také vrací řešení případu dalších šesti milionů litrů nafty, za něž Česko v minulosti firmě Viktoriagruppe zaplatilo, ale v německém skladu nejsou z neznámého důvodu k dohledání. Nelze vyloučit, že šlo o účetní podvod.
Němci oznámili prodej skladu s českou naftou. Její záchrana je v ohrožení |
Pokud by německý rejstříkový soud vyhověl novému akcionáři Viktoriagruppe, firmě Cioltit, a dal mu oficiální punc majitele, nejspíš by se zlepšily vyhlídky státu na bezproblémový návrat nafty z Německa do Česka, protože Cioltit dal znovu najevo, že stojí o nápravu pošramocené pověsti naftové společnosti a chce s tuzemskými úřady jednat.
„Společnost Cioltit je ochotna uznat vlastnictví nafty České republiky,“ stojí v dopise z 23. března tohoto roku, který dostal věřitelský výbor Viktoriagruppe a insolvenční soud v bavorském Weilheimu. Jeho kopie doputovala i k příslušným českým úřadům, které se komplikovaným případem zabývají.
„Pro nás je zajímavé sdělení Cioltitu, že je nám připraven uznat vlastnictví nafty a že žádá věřitelský výbor, aby podnikl kroky k zajištění chybějících šesti milionů litrů,“ reagoval pro Lidovky.cz předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.
Kdo je ve firmě pánem?
Viktoriagruppe pro jeho organizaci od roku 2004 zajišťovala skladování a obměnu části nafty, kterou musí mít Česko k dispozici pro krizové situace. Od roku 2010 ji uchovávala i v německém Kraillingu, kde se ještě stále nachází zmíněných 80 milionů litrů státní nafty.
Postupem času se Viktoriagruppe dostala do finančních problémů a tehdejší vedení v čele s podnikatelem Petrem Malým ji na konci předloňského roku poslalo do insolvence. Loni v listopadu se však na scéně objevil jeho někdejší společník z Viktoriagruppe Rostislav Halášek, který se v minulosti s Malým rozhádal, a jeho firma Cioltit.
Areál firmy Viktoriagruppe v německém Kraillingu. Dřívě sloužil vojenským účelům, dnes je v něm mimo jiné podzemní nádrž na skladování paliva.
Ta se u rozhodčího soudu domohla toho, že je jediným právoplatným akcionářem firmy. Arbitrážní verdikt naopak popřel akcionářská práva Petra Malého.
Nový majitel Cioltit začal následně činit právní kroky k tomu, aby jeho majetková práva akceptovaly i německé úřady. Viktoriagruppe má totiž oficiální sídlo v Německu a její klíčový majetek, areál Krailling, leží nedaleko Mnichova. Zástupci Cioltitu podali žádost o zapsání do obchodního rejstříku, příslušný soud jim ale dosud nevyhověl. To podle jejích zástupců brání v navázání konkrétních jednání se českými úřady.
„Předpokladem pro zahájení jednání ze strany České republiky je, abychom se mohli legitimovat jako právoplatný akcionář. Insolvenční správce Mirko Möllen však úmyslně brání zápisu nového člena představenstva a ignoruje právoplatný a pravomocný výrok rozhodčího soudu,“ stojí v dopisu.
Německý správce 'šikanuje' Česko kvůli naftě: Zaplaťte zálohu a všechny náklady |
O co se hraje: konkursní správce oznámil, že v nejbližší době prodá areál v bavorském Kraillingu, kde se dosud nachází i česká nafta. Mezi společnosti, které kolem tohoto obchodu krouží, patří podle několika zdrojů serveru Lidovky.cz například firmy Fau či Slavia Capital. Jejich zástupci ale na položené otázky do uzávěrky textu neodpověděli.
Nabídku podalo i město Krailling, u nějž se rozsáhlý sklad – v minulosti ve službách NATO – nachází.
„Prodejní proces dosud nebyl uzavřen. Kupec zatím není jistý. K opatřením směřujícím ke zhodnocení majetku nemohu poskytnout žádné informace,“ sdělil střídmě insolvenční správce Mirko Möllen.
  |
Nový majitel Viktoriagruppe se prodeji majetku vehementně brání. Stejně jako plánovanému zpeněžení dalšího skladu firmy, který se nachází nedaleko Chlumce nad Cidlinou. Tvrdí, že prodej by byl nevýhodný a zbytečný. Stejně tak podle Cioltitu nebylo nutné poslat naftovou firmu do insolvence.
„Aktiva společnosti Viktoriagruppe AG svojí hodnotou výrazně převyšují hodnotu reálných závazků společnosti. V současnosti má kladnou hodnotu a neexistuje žádný důvod ji zničit,“ popsal Cioltit. O prodeji mimo jiné rozhodují členové věřitelského výboru (jejímž členem je i zástupce Česka), a proto byl dopis adresován i jim, respektive insolvenčnímu soudu v Německu, který jmenoval současného konkursního správce.
Kde je šest milionů litrů?
Kromě požadavku na to, aby prodeji areálů Viktoriagruppe zamezili a nechali vypracovat audit, který by ukázal na to, jak si firma reálně stojí, navrhuje Cioltit i „provést kroky k opětovnému vymáhání chybějící nafty v rozsahu šest tisíc metrů krychlových s účetní hodnotou vyšší než tři miliony eur.“
O co jde: podle zjištěných údajů z loňského ledna chybí ve skladu v Kraillingu 6,3 milionu litrů nafty, což je množství za více než 80 milionů korun. Přesně toto množství firma Viktoriagruppe nejprve koupila a pak zase českému státu prodala.
Na tom by nebylo nic divného, jde o standardní proces takzvané obměny starého paliva za nové. Ale předloni žádná nafta brány skladu neopustila - po kolejích, ani naložená v kamionu. A od podzimu 2014 je sklad zapečetěný.
PŘÍPAD VIKTORIAGRUPPE
|
