„V harmonogramu je jeden z milníků, že se zahájí výběr dodavatele v prvním čtvrtletí 2018. Takhle s tím počítáme. Dokumentace ještě není hotová, ale ve zkratce: budeme hledat dodavatele na klíč. Jeden blok v Dukovanech. Tak to pravděpodobně bude,“ řekl Daniel Beneš LN s odkazem na Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky.
Příliš mnoho otazníků
Zprávu vítá český průmysl, který si od tendru slibuje tučné zakázky, i ministr financí Andrej Babiš, jehož resort vlastní v ČEZ většinu akcií. „Určitě ano,“ vzkázal LN bez dalšího vysvětlování v SMS zprávě.
Jenomže na to, aby stoupenci jádra mohli jásat, je kolem dukovanského projektu příliš mnoho otazníků. „Půjde rozhodně o výběr. Konkrétní podoba se teprve bude připravovat podle toho, jaké budou legislativní možnosti,“ odpovídá Beneš na otázku, zda firma soutěž vypíše podle zákona o veřejných zakázkách. Ovšem právě způsob výběru dodavatele je vedle financování pro celý projekt klíčový.
„Myslím, že v případě zákona o veřejných zakázkách není žádoucí soutěžit. Neosvědčilo se to při tendru na Temelín a z hlediska ministerstva průmyslu by to bylo velmi špatné, protože by to ne umožnilo zadavateli definovat národní zájem. Tím je vysoký podíl českých firem na dodávkách. To do řízení podle zákona o veřejných zakázkách dát nejde,“ řekl LN ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
Česko chce proto vyjednat u Evropské komise takzvanou sektorovou výjimku. Tedy aby měl zadavatel volné ruce při stanovování parametrů výběru. Není ovšem vůbec jasné, zda se to během jednoho roku, navíc volebního, stihne. „Nevíme, jak dopadne jednání s Evropskou komisí, a tento plán předpokládá, že to do té doby bude vyřízeno. Myslím, že tohle reálné je, ale jistotu nemám, proto vidím scénář jako ambiciózní,“ upozorňuje Mládek.
Další problém je, že se vláda není schopna dohodnout na tom, jak zajistit investiční model a financování projektu.
„Dokud budu ministr financí, žádnou záruku nedám a nebudu ani garantovat ceny,“ prohlásil Babiš před lednovým jednáním výboru pro jadernou energetiku, které skončilo bez náznaku, že elektrárna je státním zájmem.
Státní zájem
„V letošním roce se to trošku vyhrotilo na tom, jestli by ČEZ měl dostat garance, nebo ne. A já v tuto chvíli říkám, že to není otázka, která je na pořadu dne,“ říká ale Beneš. „To, co potřebuje takový projekt, jako je výstavba jaderné elektrárny, je měkké politické prohlášení od české vlády a od České republiky, že to je projekt strategického státního zájmu. A že stát bude k tomu projektu dlouhodobě přistupovat a bude vytvářet podmínky ať už legislativní, nebo z hlediska tvorby energetického trhu, toho, jak bude vypadat, jak bude fungovat, že bude vytvářet podmínky pro to, aby takový projekt mohl vzniknout. Aby se elektrárna mohla postavit a aby se investorovi vrátila,“ vysvětluje šéf ČEZ.
Vůli stavět přitom bude muset vyjádřit zejména vláda vzešlá z podzimních voleb. Sám Beneš, na základě zkušeností se zrušeným tendrem v Temelíně, přitom upozorňuje, že bez podpory může tendr zkrachovat: „Pokud politici nebudou deklarovat, že to je projekt státního zájmu, může se nám stát, že z Ameriky nebo z Ruska nemusí vůbec přijít nabídka. To je věc, z hlediska letošního roku, kterou je třeba politicky prosazovat.“
Hlavně neopakovat chybu
Také ministr Mládek soudí, že po zrušeném tendru v Temelíně už moc dalších pokusů soutěžit nezbývá.
„Pokud se bude opakovat historka z tendru na Temelín, kdy ty zúčastněné firmy vydaly střízlivě tak jedna každá průměrně 40 milionů dolarů jenom na přípravu tendru... Nebylo by únosné, kdybychom podruhé udělali to samé,“ uvedl Mládek.
Podle státní energetické koncepce má nový reaktor zásobovat elektrickou síť proudem od roku 2035. Státní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller vypočítal, že Česko je v tuto chvíli s přípravami projektu pozadu o tři a půl roku. ČEZ, který postupuje podle stejného harmonogramu, ovšem hlásí, že svoje úkoly plní vzorně. Včetně vyčlenění dceřiných společností, které mají rozvíjet přípravy a výstavbu nových jaderných zdrojů.“ Stihli jsme to s dvouměsíčním předstihem,“ podotýká Beneš, který také hovoří o možnosti ČEZ rozdělit, aby státem plně ovládaná část mohla elektrárnu stavět.
