Do Arevy by patrně vstoupily takzvané suverénní fondy. To jsou investiční nástroje, které zakládají především vlády v zemích bohatých na nerostné suroviny. V praxi to znamená, že nejvíce suverénních fondů je v zemích kolem Perského zálivu, kde se těží ropa, ale i jinde, třeba v Rusku, Číně a některých zemích jihovýchodní Asie.
Kontrolu nad Arevou má francouzská vláda. Podle FT už se konalo několik informativních schůzek, na nichž padl návrh, že by suverénní fondy mohly v Arevě získat od jednoho do pěti procent akcií. List se odvolává na zdroje blízké jednání, Areva se ke zprávě nechtěla vyjadřovat.
Pokud by fondy z Blízkého východu do Arevy vstoupily, firma by posílila své postavení v regionu, který potřebuje nové energetické kapacity. Zájem o výrobu energie z jádra je ve světě obecně na vzestupu, a pokud chce Areva této situace využít, bude potřebovat na expanzi více peněz.
Na Blízkém východě je řada lukrativních trhů, mezi nimi například Spojené arabské emiráty nebo Saúdská Arábie. Výhody z takové dohody by proto zřejmě pocítila i Paříž.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy v únoru řekl, že Francie by měla v případě Arevy myslet na nejlukrativnější partnerství. Ředitelka Arevy Anne Lauvergeonová předpokládá, že firma bude muset zvýšit základní jmění, anebo požádat vládu o více peněz.