V ostatních případech bude vláda nadále chránit klienty bank před „neoprávněným sledováním ze zahraničí“. Švýcarsko nakonec přistoupilo na mezinárodní principy, protože hrozilo, že se dostane na černou listinu zemí, které plně nespolupracují v boji proti daňovým podvodům. Tento seznam sestavuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na základě přijatých pravidel výměny informací v daňových záležitostech.
Kromě Švýcarska na pravidla OECD přistoupily včera i Rakousko a Lucembursko, již ve čtvrtek pak Lichtenštejnsko a Andorra.
Poslední dva zmíněné tzv. daňové ráje již na černé listině OECD jsou. Ostatním státům zápis hrozil.
Zejména v případě Švýcarska jde o zcela zásadní krok, který znamená konec neprolomitelného bankovního tajemství. Právě na něm tamní bankéři stavějí a klienti z celého světa kvůli tomu švýcarské banky vyhledávají.
„Pokud by bylo Švýcarsko zařazeno na černou listinu, nepoškodilo by ho to pouze jako finanční centrum, ale také jako místo pro podnikání,“ řekl švýcarský ministr financí Hans-Rudolf Merz.
Aby se země vyhnuly takové černé nálepce, sešli se společně jejich zástupci, aby vyladili společnou obranu. Jejich cílem je dokázat, že bankovní tajemství není synonymem pro daňový ráj.
Například na Švýcarsko dosud OECD nahlíželo jako na zemi „s přehnaným bankovním tajemstvím“. Stejné důvody jako Švýcarsko, Rakousko a Lucembursko vedly ke zmírnění bankovního tajemství o několik dní dříve také Lichtenštejnsko a Andorru.
Andorrská vláda se zavázala, že do listopadu schválí zákon, díky kterému by ostatní země po podpisu bilaterálních dohod měly přístup k informacím ohledně daní.
Lichtenštejnsko chce svým krokem ztížit život finančníkům se špatnou pověstí.
„Naše bankovní tajemství vždy sloužilo k zajištění oprávněné ochrany soukromí občanů,“ řekl lichtenštejnský premiér Otmar Hasler. „Nicméně chceme dát jasně najevo, že bankovní tajemství nesmí být v budoucnu zneužíváno pro daňové podvody,“ dodal Otmar Hasler.
