Jako důvod k časnějšímu vstávání v letních měsících se dříve uváděly úspory elektrické energie. Energetici tvrdili, že zavedení letního času může vést k úspoře několika desetin procenta roční spotřeby. V posledních letech ale vliv změny času na spotřebu klesl a daleko důležitější pro případné úspory je nyní podle energetiků vliv počasí.
Poprvé za války
Češi se s letním časem setkali poprvé za první světové války. Mezi válkami se od něj upustilo, ale vrátil se v roce 1940. V roce 1949 ho tehdejší československá vláda zrušila a obnovila o 30 let později. Až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců. Vedle států EU se letní čas zavádí například i ve Spojených státech, Mexiku a na Kypru.
Historie zavádění letního času není o mnoho kratší než doba, která uplynula od samotného zavedení časových pásem. Systém 24 časových pásem přijatý v roce 1884 konferencí ve Washingtonu postupně nahradil do té doby nijak sjednocené místní časy. Tyto časy se na jednotlivých místech světa určovaly podle toho, kdy vycházelo nebo zapadalo slunce. Hodináři podle něj průběžně upravovali čas na orlojích.
Jednotně od roku 1892
Zavedení jednotného systému měření času se stalo nezbytným až po zprovoznění transkontinentálních železničních tratí, aby bylo možné vytvořit funkční jízdní řády. "Ještě na začátku 70. let 19. století se jen v USA používalo na železnicích přes 70 různých časů," řekla Marie Bláhová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Na washingtonské konferenci vznikl systém 24 časových pásem s časem lišícím se postupně o hodinu s výchozím bodem na poledníku procházejícím britskou hvězdárnou v Greenwichi. Další státy se k novému systému připojovaly postupně. V Česku byl pásmový čas stejně jako v ostatních zemích na území tehdejšího Rakousko-Uherska zaveden 1. dubna 1892.
| Které vlaky změna času zpozdila? |
|
Všechny vlaky se úderem druhé ranní kvůli posunu času o hodinu zpozdily. Tam, kde to bylo možné, zkrátili České dráhy pobyty nočních spojů ve stanicích a technické prostoje tak, aby do cíle spoje dojely s menším než hodinovým zpožděním. · R 200 Silesia Krakov – Praha v úseku Bohumín – Praha · R 201 Silesia Praha – Krakov v úseku Bohumín – Krakov · R 202 Chopin Vídeň – Varšava v úseku Bohumín – Varšava · R 203 Chopin Varšava – Vídeň v úseku Bohumín – Břeclav – Vídeň · R 206 Salcburk – Praha v celé trase na území Rakouska a ČR, vlak čeká v Salcburku na příjezd vlaků s přímými vozy z Curychu a Záhřebu do Prahy. · R 208 Moskva – Praha v úseku Olomouc – Praha · R 209 Praha – Moskva v úseku Ostrava-Svinov – Moskva · EN 424 Slovakia Olomouc – Praha v úseku Olomouc – Praha · EN 425 Šírava Praha – Humenné na území Slovenska · R 440 Excelsior Košice – Cheb v úseku Česká Třebová – Cheb, přímé vozy do Plzně pojedou z Prahy hl.n. mimořádně o hodinu později na rychlíku R 350 v 5:11 (SELČ), přímé vozy do Františkových Lázní o dvě hodiny později na rychlíku R 752 (odjezd z Prahy hl.n. v 6:11 SELČ) · R 441 Excelsior Cheb – Košice v úseku Česká Třebová – Český Těšín – Košice · R 442 Šírava Humenné – Praha v úseku Čadca – Praha · R 443 Šírava Praha – Humenné v úseku Třinec – Košice · EN 456 Phoenix Praha – Amsterdam jede na území ČR beze změn, opožděn pojede až na území Německa a Nizozemska · EN 457 Phoenix Amsterdam – Praha v úseku Berlín – Praha · EN 459 Canopus Curych – Praha v úseku Erfurt – Drážďany – Praha · R 470 Amicus Břeclav – Praha v úseku Staré Město u Uherského Hradiště – Praha · R 471 Amicus Praha – Břeclav v úseku Hodonín – Břeclav · EN 476 Metropol Budapešť – Praha – Berlín v úseku Praha – Holešovice – Děčín – Berlín · EN 477 Metropol Berlín – Praha – Budapešť v úseku Brno – Budapešť · Sp 1831 Jordán Praha – České Budějovice v úseku Planá nad Lužnicí – České Budějovice |
