Lidovky.cz

Gazprom neví co s plynem

Ekonomika

  11:02
MOSKVA - Ruský plynařský gigant Gazprom má problémy. Zatímco před časem se šuškalo, že nestačí uspokojovat poptávku po plynu a musí si surovinu vypůjčovat od středoasijských republik, dnes se v něm doslova topí. Nebo spíš dusí.

Zaměstnanec Gazpromu sleduje provoz na monitoru počítače. foto: AMELIE HERENSTEIN

Ještě nedávno objemy těženého plynu klesaly proto, že Gazprom málo investoval do nových nalezišť. Dnes je suroviny příliš mnoho.

Podle představitelů koncernu vytěžil Gazprom během minulého
víkendu nejméně plynu za celou dobu své existence. 10. května to bylo například pouhých 975,7 milionu metrů krychlových. Naposledy se na území Ruska, tehdy ještě existujícího v rámci SSSR, dobývalo tak málo v roce 1983.

Pokud by tato tendence pokračovala, mohl by letos Gazprom vytěžit jen asi 356 miliard metrů kubických, což je skoro o 40 procent méně než v roce 2008.

Další problémy způsobuje tzv. středoasijské schéma. Gazprom totiž ke svému plynu přikupuje plyn turkmenský, se kterým dále obchoduje. Nedávno se na hlavním plynovodu z Turkmenistánu do Ruska stala havárie - Turkmeni obvinili „temné síly z Gazpromu“, že vyhodily rouru do povětří, aby nemusely turkmenský plyn odebírat.

Rusko totiž nyní nepotřebuje vykupovat surovinu od Kazachstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Jenže musí odebrat dohodnuté množství, i kdyby ho mělo bez užitku spálit.

Kromě toho smlouva zavazuje Rusy k tzv. středoevropským cenám, což je v období krize smrtelné. Gazprom má zkrátka plynu příliš a kvůli dohodě se středoasijskými republikami může podle ukrajinského ekonomického listu „Dělo“ letos přijít o 3,5 miliardy USD.

Místo plynu se topí uhlím, koksem či mazutem
Důvody snižování zájmu o plyn jsou zřejmé. Krize. Lidé, podniky, firmy i celé státy šetří a spotřebovávají i méně drahé energie. Například Ukrajina, jeden z největších, ale také nejproblematičtějších zákazníků Ruska, v prvním kvartále nakoupila o 18 procent méně suroviny, než se smluvně zavázala. Moskva sice po návštěvě ukrajinské premiérky Julie Tymošenkové stáhla návrh na obrovské sankce a pokuty, ale radost z toho, že Ukrajinci začali nevídaně šetřit, určitě nemá.

Popularitu na Ukrajině znovu získává uhlí, koks a mazut. Průmyslové podniky tu spotřebují až o 50 procent méně plynu než loni. O 25 procent méně než v uplynulém roce spotřebovává i Německo, Itálie či Belgie.

Kromě toho patří Gazprom k těm dražším dodavatelům plynu pro státy EU, a ty se proto snaží nakupovat u levnější konkurence. A tak Shell, Eni či BG Group sice také snižují těžbu, ale ne v takových obřích rozměrech jako ruský koncern.

„StatoilHydro“ a „Novatek“ dokonce teď těží o něco více než v roce 2008. Tyto firmy dokázaly nižší zájem vyvážit výhodnou cenou, a tak prodávají stále dobře. Vedení Gazpromu doufá, že se situace brzy zlepší a poptávka převýší nabídku. Přesto předpovídá další snižování těžby. A čistý zisk? Ten by podle analytika skupiny „Trojka dialog“ Valerije Nestěrova mohl být ve srovnání s rokem 2008 i poloviční.

Ovšem ředitelé jednotlivých divizí prý o moc méně než vloni brát nebudou. I letos si přijdou na nějakých 15 milionů rublů ročně. Bez mimořádných odměn.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.